Traders Tales - Mercenary - Kapitola 17

[George Wills]

Kapitola 16
Kapitola 18

Kapitola 17 - Plánování návratu

Feran vyhlížel z okna stanice a prohlížel si hvězdy v dálce v sektoru Brennanův triumf. Právě před chvilkou dostal další dávku Setadizu. Mentální obraz, který mu doktor implantoval, vyhnal pro Splity nepřirozené pocity. Droga už začínala zabírat a vyvolávala déle trvající účinek a jeho mysl byla čistá. Hustá mlha nikdy nekončícího vzteku, která zahalovala jeho temné roky, najednou ustoupila.

Přemýšlel o nedávném návratu zbytků menší letky, kterou poslal, aby zdrželi Argonské stíhače, kteří tak nemohli pomoci své mateřské lodi Gallators Fate. Letka ztratila čtyři Orinoca. Nejvyšší čas, aby naučil své piloty disciplíně. Kredity teď plynuly pravidelně, ale většina z nich ihned padla na neustálé doplňování zničených lodí a vybavení. Jeho muži byli piráti, zvyklí soupeřit o osobní slávu, žádní vojáci. Ačkoliv mnoho z nich mělo za sebou nějakou formu vojenské služby, než je vyhodili z toho či onoho důvodu.

Sklonil se ke svému zápisníku. Měl na něm hlášení z bitvy. Znechuceně si odfrkl nad očividně nesmyslnou ztrátou Dravce Uulodk. Veliteli Makl t’Jnkk se podařilo uniknout i s celou posádkou. 'Utekl, jako nějaký zbabělec!' myslel si Feran.

Přemítal, jestli to někdy Splitské rodiny pochopí. Že dávat velení velkým bojovníkům s ověřenými schopnostmi je lepší než je rozdávat členům rodiny, a že by to mohlo zabránit podobným chybám. Dokud se tohle nezmění, mohou se nepřátelé Splitů cítit statečně a školit se na jejich úkor. Zastavil divoký tok svých myšlenek, protože si uvědomil, že většina velkých generálů jen v okrajových sektorech a ti, kteří zůstali v domovských systémech jsou spíše jen nastrčenými loutkami. Byli dosazeni do pozic, přesahujících jejich schopnosti.

Dodávky vesmírné trávy vysoké kvality byly stabilní. Znepokojovaly ho hlášení o pokusech klanu Claw najít zdroj trávy. Bylo nezbytné chránit transporty z Tredamonusiny stanice silnou přítomností stíhačů. Podíval se na detaily hlášení o posledních dodávkách a všiml si, že je pořád pod dohledem žoldáků spíše než stíhačů klanu a že posiluje svá opevnění. Na mysl mu přišlo, proč Clegan vlastně nenahlásil zranitelnost základny. V tom musí být skryto něco víc. Ale dokud zboží pravidelně proudí, nemínil se tím zabývat.

"Můj pane!" Přerušil hlas jeho myšlenky.

Ani se neotočil, "Ano, Ganarku?"

"Podařilo se nám vystopovat jméno toho Argonského pilota!" Oznámil Ganark.

"Výborně." Odpověděl Feran.

"Jmenuje se Tor Grall, můj pane."

"Hmmm. A kde je ten Grall teď?" Zeptal se Feran. Něco mu říkalo, že na tohle Ganark nemá odpověď.

"Prozatím se mu daří nám unikat. Loď, kterou používal byla poškozena do stavu, kdy je neopravitelná, v boji s loděmi klanu Temná Esa. Podle našich poznatků si koupil novou Piraňu přímo z Boronské loděnice. Bohužel jejich bezpečnostní opatření jsou příliš důkladná a nedovolí nám vloupat se do jejich záznamů a zjistit jeho registraci." Odpověděl Ganark.

"Hledejte jiné stopy! Musí přece normálně obchodovat s lidmi. Najděte je a objevíte i jeho!" Přikázal Feran.



Přestavba Tredamonusiny Pirátské stanice byla téměř dokončena. Skupina žoldáků na její palubě si zvolila název Oddíl stínů. A co se týká samotné Tredamonus, vrátila se do Modrého zisku, přesně jak plánovala.

Ve spodní části skladiště vyráběli přeprogramovaní konstrukční roboti nové lodě. Dodávky materiálu na jejich výrobu už byly docela stabilní. Čtyři laserové věže byly umístěny poblíž přistávacích vstupů do stanice a dalších osm jich bylo na cestě. Dorazila skupina nových pilotů a několik zásilek otroků, určených spíše pro práci na stanici než na prodej. V horní části skladu bylo téměř dvacet jednotek Antrodské trávy a dalších šedesát balení různých jiných odrůd vesmírné trávy připravených k odeslání.

Clegan využil příležitosti příletu Creeda a následné bitvy, aby předstíral svou vlastní smrt a nyní sám vlastnil stanici. Rozhlédl se po řídící místnosti, novém srdci základny. Skupina šesti operátorů koordinovala přílety a odlety náklaďáků a stíhačů. Pokud ho neobjeví některý člen Feranova klanu, bude tady v bezpečí.

Většina lodí, co dorazily v poslední době, byla v barvách klanu Claw. Sháněli informace a pokoušeli se nakoupit trávu přímo. Clegan jim prodal pěti procentní rezervu určenou pro Tredamonus a jeho zprostředkovatel nepřistoupil na nabídku dlouhodobého odběru. To piráty zpočátku rozčílilo, ale brzo se opět uklidnili. Několik jich zůstalo na stanici i po odletu zásilky, což ho docela zneklidnilo. Stanice sice byla dobře vybavená bezpečnostními prvky, ale měl vážný nedostatek zkušených bezpečnostních strážců.

Korecmancketras byl pryč. Sháněl nové piloty a zaměstnance ostrahy. Na hledání talentů měl výborný čich, ale v tak řídce osídlených sektorech to byla těžká práce. A k tomu ještě ty poslední potyčky. Lidé byli většinou ostražití a čekali, jestli náhodou nepropukne válka mezi oběma rasami.

"Pane. Nyeshta hlásí dokončení dvou nových Bayamonů."

"Výborně! Chci sledovat, jak je budou zalétávat. Sežeňte ihned dva testovací piloty a trochu je popožeňte." Clegan se podíval na svůj zápisník, "Kolik materiálu nám zůstalo?"

"Dost na jedno nové Orinoco, pane. A další zásilka je už na cestě, dva sektory odsud."

Podíval se na plány Nyeshtiny lodě Chaos verze jedna. Menší než Orinoko, ale jestli bude tohle uspořádání motorů a zbraní funkční, bude výrazně silnější. Clegan měl své pochybnosti o správnosti mnoha detailů, ale ona ho neustále přesvědčovala, že by měl povolit stavbu alespoň jednoho prototypu.

Tato loď teď postupně získávala své tvary ve spodním patře stanice, skryta před okolím. Nyeshta si chtěla být jista, že ji zatím neuvidí nikdo jiný, než členové jejich nového klanu.

Okolí teď bylo dost nebezpečné. Dva klany měly zájem o jejich trávu. Kdyby kterýkoliv z nich měl představu o jejich skutečné síle, zaručeně by se jeden nebo oba pokusily přebrat základnu silou. Z Cleganova pohledu, pokud bude loď funkční, mohla by mu poskytnout převahu nad protivníky a v této situaci se počítá jakákoliv výhoda.

"Pane, volají nás. Dorazil náklaďák Bloodheartů pro zásilku trávy." Ozval se operátor.

"Horní přistávací prostor tři je už očekává." Clegan se na chvilku zamyslel a potom dodal. "Informujte jejich lodě, že jsou v sektoru i členové klanu Claw!" Zabubnoval prsty na konzolu před sebou. Pokud má dojít k nějakým potyčkám, potom by měl zajistit, že se jeho žoldáci nevyskytnou právě uprostřed boje.

Neuniklo mu, že se Creedův Spolek válečných veteránů a žoldáků potuluje sektorem a zkoumá možnosti nového potenciálního protivníka. Mezi aktivitami pirátů a žoldáků byla jasná hranice a Clegan si uvědomoval, že se nachází na její pirátské straně. Pokud upustí od obchodu s otroky a nebude příliš provokovat, pak si snad žoldácké cechy nic nezačnou.

Tím spíš se musela Nyeshta dobře skrývat, protože si myslela, že je na Creedově osobním seznamu nevyřízených účtů. Clegana vůbec nezajímalo, jak se tam dostala. Za to měl narůstající zájem na tom, aby ještě dlouhou dobu mohl využívat její důležité schopnosti při stavbě lodí.



Tor byl asi v polovině cesty přes Rolkův odkaz, když dorazilo vysílání.

"Zpráva pro profesora Autlanda!" Oznámila Sweety.

"Tady je profesor Autland! Co si přejete?"

"Profesore, jsem Admirál Ottal a nacházím se na palubě loděnice v Osvícení. Požadujeme, abyste se sem co nejrychleji dostavil! Poručte svému pilotovi, aby upravil trasu."

"Rozumím Admirále. Budeme u vás co nejrychleji." Odpověděl Jeron.

"Děkuji vám, profesore!" Spojení se ukončilo.

"Tore! Takže přímo do loděnice, prosím."

"Kterým je to směrem?" Zeptal se Tor.

"Přímo přes Montalaar." Odpověděl profesor.

Tor to vzal na vědomí, "Tak dobře."

O téměř půl hodiny později dorazili. Tor si samozřejmě neodpustil po cestě vypustit satelit v každém sektoru. Přistávací svorky zaklaply a Tor pomohl profesorovi s jeho zavazadly. Vypluly na vozíku ven ze skříňky a počkaly před ní na další pokyny.

"Sweety, otevři dveře."

Ozvalo se známé zasyčení, jak se vyrovnal nepatrný rozdíl v tlaku atmosféry v lodi a na stanici. Profesor vystoupil ven, kde ho už čekal uvítací výbor. Když vystoupil i Tor, okamžitě rozpoznal známý hlas Carana Beligna.

"Vítejte profesore. A pane Gralle jsem rád, že vás opět potkávám!" Přivítal je Caran.

"Ahoj, Carane." Odpověděl Tor s lehkými obavami, co ho zase čeká.

"Ničeho se neobávejte, pane Gralle, naštěstí teď nepotřebujeme vaše služby. Můžete odletět, kdykoliv budete chtít." Caran rychle přečetl Torovy myšlenky z jeho výrazu.

Profesor se otočil k Torovi, "Děkuji vám, že jste mě sem dopravil, mladý muži. A přeji vám mnoho úspěchů ve vašem podnikání."

"Díky profesore, byla to velmi poučná cesta." Odpověděl Tor a odešel do nejbližšího baru. V kapse měl svůj technický zápisník. Dveře Piraně za ním se samy zavřely a profesor a jeho uvítací skupina se vydali k výtahům.

Tor se usadil a objednal si pořádný masový steak a láhev místního piva. Chvíli sledoval zprávy na stolním holo projektoru a potom vytáhl a položil na stůl zápisník.

"Sweety, jak vypadá moje konto?"

"Máš pět set sedmdesát dva tisíc čtyři sta dvacet kreditů." Odpověděla.

"A náklaďáky?"

"Se všemi jsem ve spojení. Sup, Vzpěrač a první Delfín mají nákladový prostor rozšířený na maximum. Noví Delfíni obchodují v Paranidském prostoru a mají dvě třetiny maximální kapacity. Až doručí své současné dodávky, pošlu je do obchodní stanice na další rozšíření."

"Sweety, a jak rychle roste moje konto?" Zeptal se ještě Tor.

"Přibližně sto až sto šedesát tisíc kreditů za hodinu." Oznámila Sweety.

Tor věděl, že se ten růst může snížit, jakmile najme víc pilotů jako je Fenagalas nebo pilotů stihačů na ochranu transportů. Piloti totiž nemohou pracovat bez přestávky, musí někdy spát a odpočívat a taky vyžadují mzdu. Najednou si Tor uvědomil, že je velmi unavený a že i on se potřebuje vyspat. Ihned se rozhodl. Zůstane na stanici a pořádně se vyspí a odpočine si. Rameno ho pořád ještě bolelo a neustále mu připomínalo jeho nedávnou nehodu.



Caran zahájil poradu. Admirál zabral své obvyklé místo v čele stolu, velitel Parrel usedl po jeho levici, Caran po pravici. Skupinu u stolu tvořilo ještě pět vědců a profesor.

"Chtěl bych mezi námi přivítat profesora Autlanda! Profesore, před sebou máte data, které jsme doposud nashromáždili o cizí lodi. V klidu si je projděte. Když budete mít jakékoliv dotazy, neostýchejte se ihned zeptat. Všichni ostatní už jsme měli příležitost si to detailně prostudovat a pokud nejsou nějaké námitky, navrhuji, abychom postoupili k dalšímu bodu jednání!"

Jeron přikývl a dal se do studia. Od tohoto okamžiku probíhala schůze bez něho, jak hluboko se do nových informací ponořil.

Caran pokračoval, "Během několika dnů budete všichni na palubě AIC Roamera na cestě do Menelausiny hranice. Odtud budete pokračovat ve dvou upravených Mulách, které navíc povezou stavebnici malé výzkumné stanice. Poletíte do Nopileova pomníku pod ochranou lodí Spolku Válečných veteránů cestou přes Teladské sektory a přes Thurukův vous. Může vám to připadat jako cesta zbytečnou oklikou a máte pravdu. Splitové mají po nedávném střetu zvýšenou pohotovost a sledují aktivitu lodí přilétajících ze všech sektorů, aby se ujistili, že se nezopakuje pokus o průlet nekontrolovanými sektory. Doufáme, že když přiletíte z jejich sektorů, budou méně pozorní. Navíc poletíte ve Splitských nákladních lodích, což by mělo pomoci zamaskovat skutečný cíl vaší mise."

"Zůstanou s námi lodě žoldáků po celou dobu výzkumu?" Zeptal se Argonský vědec z Gallators Fate, jménem Walstom Natpol.

"Ne, budete tam mít jednu laserovou věž pro ochranu a na odehnání případných zvědavců. Nechci přilákat zbytečnou pozornost. Přítomnost vašich lodí se nedá zamaskovat. Ale jakmile bude stanice postavena, odletí stejný počet lodí, kolik jich přiletělo. Kdyby tomu bylo jinak, začal by se někdo ptát proč a hledat chybějící plavidla." Odpověděl Caran. "Součástí základny jsou i únikové moduly pro případ, že by se přihodilo něco neočekávaného."

"Nezachytí nás špionážní satelity s dlouhým dosahem?" To se zeptal Leord Pertan, taky z Gallators Fate.

"Ne, vaše stanice bude schovaná v Jakjolokově pásu asteroidů, který dokonale skryje vaší přítomnost." Poznamenal Admirál Ottal.

Vědci vypadali trochu nejistě, ale uznali, že budou relativně v bezpečí.

"Fascinující!" Zvolal nadšeně profesor. Vzápětí se rozhlédl a uvědomil si, že vlastně není sám, "Výjimečný objev, nikdy jsem nic podobného neviděl!"

Celá skupina se k němu překvapeně otočila. Ještě jednou se rozhlédl, omluvně se usmál a vrátil se ke studiu dat.

"Dobře. Máte někdo nějaký nápad, jak otevřít tu loď?" Zeptal se Caran.

Leord odpověděl, "Hlavně opatrně! Extrémně mrazivá atmosféra uvnitř lodě působí tak, že i všechny materiály uvnitř jsou neskutečně křehké. Jelikož zatím neznáme mechanizmus vnitřních dveří, je pravděpodobné, že jakýkoliv pokus o jejich násilné otevření povede k jeho poškození. O venkovní dveře se nemusíme tolik obávat, protože jsou pravděpodobně konstruovány tak, aby snášely extrémní rozdíly teplot."

"Co tedy doporučujete?" Zeptal se Ottal.

"Jen pro jistotu obalíme venkovní dveře a jejich okolí a zahřejeme tento prostor na sto padesát stupňů." Odpověděl Leord. "To by mělo dostatečně zahřát dveřní zámky a celou jejich mechaniku."

"A co až proniknete k vnitřním dveřím?" Zajímal se Ottal o další detaily.

"Předpokládáme, že i vnitřní dveře budou mít nějakou tepelnou izolaci, ale určitě ne stejně účinnou, jako je ta keramická na povrchu. Vnitřek lodi budeme muset nejprve ohřát na teplotu okolo sto padesáti stupňů nad absolutní nulou. Tím většina vnitřní atmosféry přejde opět do plynného stavu, ale biologický materiál zůstane stále zmražený." Doplnil Leord a Walstom přikývl.

Walstom k tomu ještě dodal, "Také mechanizmus vnitřních dveří bude při této teplotě odolnější."

"A co kryogenetika?" Zeptal se Caran.

"Nemáme ponětí, jaký účinek mělo na organizmus dlouhodobé působení kryogenního uspání. Chytřejší budeme, až získáme přesnější bioskeny. Jelikož nepoužíváme podobný způsob uspávání při cestování vesmírem, nemáme v této oblasti mnoho zkušeností. Takže nám nezbývá, než doufat, že nám potřebná data poskytne palubní počítač a popřípadě bude i sám řídit oživení." Odpověděla ne příliš uspokojivě Tolona Smaral, šéfka biologů na AIC Roamer. Měla střední postavu a bylo jí nejspíš něco přes čtyřicet.

"A když ne?" Zeptal se Caran a rozhlédl se i po ostatních okolo stolu.

"Potom jsou šance na úspěšné oživení minimální. Nemáme žádná data o bioelektrickém uspořádání toho druhu, o krevním oběhu, složení krve a rychlosti tepu srdce, o neurologických signálních cestách. Můžeme jen přibližně odvodit potřebné složení atmosféry, pokud se za dobu letu moc nezměnila. Potřebovali bychom alespoň základní znalosti o dýchací, srdeční a mozkové aktivitě, abychom měli větší šance na úspěch." Tolona se přes stůl dívala upřeně na Carana.

"Je ještě něco dalšího, na co bychom si měli dávat pozor?" Caran se opět rozhlédl po všech sedících vědcích.

"Potřebujeme zjistit kdy a jak bylo tělo zmraženo. Je pravděpodobné, že to byla reakce na nedosažení původního cíle. Potom je docela možné, že se během nouzového zmražení vytvořily v mozku krystalky a poškodily tak mozkovou tkáň." Dodala Tolona.

Téhle oblasti Caran příliš nerozuměl, "A když zvýšíme teplotu?"

"Právě stupeň zmražení je ta kritická část operace. Můžeme tělo ohřát na teplotu okolo mínus padesát stupňů bez většího rizika poškození. Ačkoliv to nesmíme udělat příliš rychle. Konkrétně u našeho druhu jakékoliv další ohřátí vede k rozpouštění některých tělních tekutin." Tentokrát to byl Coulo Kartal, biochemik z AIC Roamera, kdo se ujal odpovědi.

Tolona se podívala na všechny tři velitele, "Doposud se nám nepodařilo úspěšně rozmrazit kryogenicky uspaného jedince. Jeden z kritických kroků je obohacení krve tekutinou, která by dodala krvinkám adrenalin, živiny a kyslík a nastartovala tak jejich činnost. Tím by se taky měla krev zkapalnit už při nižších teplotách. Pumpováním ohřáté krve tělem dojde k postupnému ohřátí celého těla a jeho zprovoznění. A právě toto roztátí krve je bod, který zatím nezvládáme. A stačí menší zablokování krevního oběhu v oblasti mozku a v krátké době dochází k jeho nezvratnému poškození."

"Tak to vypadá, že musíme nejdříve zjistit, jestli je na palubě lodě technologie na oživení pilota." Vyvodil z toho Caran.

"Za předpokladu, že je tam jen jeden člen posádky!" Poznamenal Parrel.

Caran se na něho podíval a vzal v úvahu jeho poznámku.

Profesor vzhlédl od dokumentů a rozhlédl se po ostatních.

"Nějaký dotaz, profesore?" Zeptal se Ottal.

"Ano. Tato loď je v našem vesmíru naprosto ojedinělá. Z výsledků časových odhadů přesahuje možnosti všech nám známých ras. Snad jen s výjimkou Khaaků, o těch nevíme, jak dlouho už zvládají cestování vesmírem. Už jste její rasu nějak pojmenovali?" Zeptal se profesor.

Zkoumavé pohledy všech běhaly od jednoho k druhému.

"Takže nejspíš ne. Měli bychom je nějak pojmenovat. Bude pro nás mnohem lehčí se o nich bavit." Dodal Jeron.

"Nějaké návrhy?" Zeptal se Ottal.

"UFO z Danna?" Zkusil nejistě Leord.

"Příliš popisné." Odpověděl Caran a dodal, "Cestující?"

Kolem stolu se objevilo několik zamračených, odmítavých pohledů.

"Cestovatelé?" Navrhla Tereana.

"Toto pojmenování je už využívané pro jiný účel!" Zamítl návrh razantně Ottal.

"KUZC?" Navrhla Tolona.

"Proč zrovna KUZC?" Zeptal se Ottal.

"Zkratka z Kryogenicky Uskladněný Zmrzlý Cizinec." Vysvětlila Tolona.

"KUZC. Stejně dobré jako jakékoliv jiné pojmenování. Krátké a my budeme vědět, o čem je řeč." Dodal profesor. "Je někdo, kdo s tímto návrhem nesouhlasí?"

Nikdo se neozval.

"Mám dotaz týkající se zásob." Pokračoval Jeron. "Jak dlouho předpokládáme, že ten výzkum potrvá? Podle mých odhadů nejméně několik týdnů, snad i měsíců. Souhlasíte s mým odhadem?"

"Původně jsme plánovali asi čtrnáctidenní výzkum." Prohlásil Caran.

"To rozhodně nestačí! Tou dobou se pořád ještě můžeme pokoušet otevřít venkovní dveře." Leord sledoval reakci ostatních. "Není to práce, kterou bychom si mohli dovolit uspěchat, pokud nechceme riskovat, že při tom zničíme něco důležitého."

Admirál vypadal znepokojeně, "Nemůžeme vás tam ale nechat tak dlouho."

"Jakmile ověříte, že nehrozí biologické nebo jiné nebezpečí, naplánujeme převezení plavidla. Potom můžete pokračovat v bezpečí některé velké vědecké základny." Prohlásil Caran. "Ale dokud nemůžeme vyloučit rizika, čtrnáct dní je základ. A když to nebude stačit, pošleme za vámi nějakého nezávislého obchodníka se zásobami."

Po skončení jednání odešel Caran do přidělené kajuty a sbalil si své osobní věci. Už je pomalu na čase, aby se vrátil domů, pomyslel si.

"Počítači, najdi Tora Gralla, registrace lodi Té Gé Té nula jedna Bé Pé." Vyžádal si.

"Pilot Tor Grall je stále na stanici. Právě spí v Odpočinkovém centru cestovatelů." Oznámil počítač.

"Výborně, uvědom mě ihned, jakmile opustí odpočinkové centrum!" Přikázal Caran. Svých pár věcí už měl sbaleno a tak se vydal do výrobní sekce loděnic. Právě tam opravovali dvě Muly, aby se do nich vešla stavebnice malé výzkumné stanice.

Velitel Parrel dohlížel na dokončovací práce. Jakmile budou hotové, přeletí obě do Roamera a tak se chtěl ujistit, že mini elektrárna v jedné z nich je správně naložena a zajištěna.

"Probíhají úpravy podle plánu?" Zeptal se Caran.

"Za pár hodin budeme připraveni. Muly nejsou nejvhodnější lodě pro tento druh nákladu, ale inženýři udělali nezbytné úpravy a na povrch nebude rozpoznatelná žádná změna." Odpověděl Parrel.

"Výborně!" Uklidnil se Caran a sledoval, jak montážní robot upevňuje jeden z původních povrchových panelů trupu na místo.

Stavebnice stanice sestávala z šesti dílů. Čtyři z nich byly už zabalené a čekaly na naložení do Mul. Zbývající dva byly ještě v různých částech loděnice a čekaly na své zabalení.

Parrel se podíval na svůj zápisník, "Právě mi potvrdili, že tým dorazil na Roamer. A zásoby na čtrnáct dní jsou na cestě z obchodní stanice. Měly by dorazit za pár minut."

"Dobrá práce veliteli, dejte mi vědět, až budete všichni připraveni k odletu!"

"Ano, pane!" Odpověděl Parrel.

Caran odešel. Už nebylo nic, co by ještě mohl udělat, jen čekat. Našel si jednu volnou odpočinkovou místnost pro personál a posadil se. Vytáhl svůj zápisník a dal se do čtení hlášení a zpráv z okolních sektorů.

Čas rychle ubíhal. Zavolal Parrel a nahlásil odlet AIC Roamera. Caran jejich start odsouhlasil a popřál jim úspěšnou misi. Potom se opět vrátil k pročítání hlášení.

"Tor Grall právě opustil odpočinkové centrum!" Ohlásil zápisník.

Jedním svižným pohybem se Caran zvedl ze sedačky a rychle odkráčel k veřejné části stanice. "Průběžně mě informuj o jeho pozici!"

"Vstoupil do Gluttonova rychlého občerstvení na podlaží C." Oznámil zápisník.

Caran zmírnil krok. Když se Tor zastavil na jídlo, už nemusel tak spěchat. Prošel bezpečnostním průchodem do veřejné části stanice. Lidé mu opatrně uhýbali z cesty. Světla odrážející se z jeho kovové poloviny obličeje v kombinaci s jeho mohutnou postavou mu zabezpečovaly pohodlný průchod davem.

Tor právě studoval data na svém zápisníku. Kredity přibývaly a opět ubyly, když jeho dva noví Delfíni dostali maximální kapacitu nákladového prostoru. Potom zase rychle přibývaly, i přes to, že jeho pomalejší lodě občas nějakou tu příležitost zmeškaly, protože byl nějaký místní obchodník rychlejší.

Chtěl se napít, ale sklenice se mu zastavila v půlce cesty, když zahlédl Carana, jak vstoupil do baru. Pomalu usrkl trochu nápoje a položil sklenici. Caran ho našel v davu a vydal se jeho směrem.

"Pane Gralle, tak tady jste!"

"Pane Beligne! Jde o zdvořilostní setkání nebo o obchody?"

Caran se posadil, "Vidím, že sis pořídil technický zápisník, velmi dobrá investice!"

"Pomáhá mi být v kontaktu a dohlížet na můj majetek!" Tor se opět napil.

"Ano, vidím, že obchody se ti daří! Očekávám, že brzo budeš přemýšlet o vlastní továrně." Poznamenal Caran.

"Je to docela možné!" Tor na něho pohlédl, věděl, že je to komplikovaná záležitost.

"Nezapomeň se na mě obrátit, když budeš potřebovat doporučení!" Usmál se mile Caran.

"Děkuji. To si budu pamatovat. Je ještě něco dalšího, co potřebujete?" Tor zkrátil zbytečné slovíčkaření.

"Pane Gralle, na oplátku bych potřeboval takovou maličkost. Už jsi dřív prokázal svoje schopnosti." Caran se rozhlédl kolem. Tor napjatě čekal.

"Jde o to, kdybyste mohl mít cestu do Argon Prime, ode dneška za dvanáct dnů. To je méně než deset Tazur. Velice bych to uvítal!" Pronesl svůj nepřímo řečený rozkaz Caran.

Konec kapitoly

[George Wills]

Je to jen menší půlka kapitoly, ale snad tím potěším vás natěšené na každé další pokračování

[Torgen]

No jestli jsi vyslyšel Moonmana a má to být pouze ochutnávka, tak je to teda slušná porce . Super. Protože se mezi natěšené určitě počítám jsem velmi potěšen

[Moonman]

No co k tomu dodat. Snad jen : díky,díky,díky

[George Wills]

Ste mě dostali do rozkapů.
Tak já se za to pokusím přeložit do pondělí zbytek (kapitoly). Venku stejně usilovně sněží, takže pantok, sekera, pila, metry dřeva a podobné aktivity moc nehrozí (snad). A tak pokud mě nepohltí Brigade E5 New Jagged Union nebo podobná virtuální záležitost, je velká šance, že budu překládat.

OFFTOPIC: Ta Brigáda je jen za 299,- a pro ty, kdo jednou přičichli k Jagged Alliance je to povinný titul

[George Wills]

Teď v tom posledním úseku jsem trochu zaexperimentoval s Caranovým a Torovým vykáním/tykáním ... mají totiž mezi sebou docela nevyjasněný vztah ... na jednu stranu by to mohli být dobří přátelé ... na druhou stranu se Tor Carana bojí, i když by se mu snad i postavil ... ale proč, když je to jeho potenciální přítel a spojenec ... Caran Tora zároveň malinko využívá, i když mu na druhou stranu je ochotný i pomáhat ... prostě mají mezi sebou komplikovaný vztah a proto ty přeskoky mezi ty a vy ... snad to v textu opravdu vyzní tak jak byl můj záměr ... posouzení, jak se mi to povedlo je na vás.

[Torgen]

Kapitolka pěkná, pár chybek jsem našel a posléze to zreviduju svým obvyklým vtíravým způsobem . Ale s tím tykáním/vykáním ti čoveče nevim, ale nějak mi to z toho nevyznělo spíš naopak, působilo to na mě chaoticky. To je ale pouze můj názor, počkáme co na to ostatní, třeba budu jediný a potom se samozřejmě podřídím.

[Torgen]

Tak dneska jsem se konečně dokopal k tomu, že opět trošku pustím na špacír svou korektorskou hubu a pokusím se upozornit na pár chybek v této kapitole.V posledních dnech jsem poněkud zaneprázdněn zkoušením nových věciček v mém oblíbeném 3d studiu max a taky hráním Bala Gi Research Missions, takže jsem trošku na svou korektorskou činnost zanevřel, ale teď to plně nahradím

'Utekl, jako zbabělý kojot!' myslel si Feran. - tak začneme něčím menším, téměř zanedbatelným, a sice netuším jestli vůbec se dá předpokládat, že splitové znají kojota a jeho chování, ale přece jenom si myslím, že i kdyby věděli o které zvíře jde, použili by pro zbabělost jiného příkladu. Proto bych navrhoval:
'Utekl, jako nějaký zbabělec!' myslel si Feran.

Ale dokud zboží pravidelně proudí, nemíní se tím zabývat. - další opravdu maličkost vidím tady v čase, spíš bych tam asi dal:
Ale dokud zboží pravidelně proudí, nemínil se tím zabývat.

A kde je ta osoba Grall teď?" Zeptal se Feran. - tady bych asi použil jiný výraz a sice:
A kde je ten Grall teď?" Zeptal se Feran.

"Prozatím se mu daří unikat nám. - jenom bych prohodil pořadí slůvek:
"Prozatím se mu daří nám unikat.

Najděte je a objevíte ho! - zase jenom drobná úprava:
Najděte je a objevíte i jeho!

Skupina jich zůstala na stanici i po odletu zásilky, což ho docela zneklidnilo. - tady bych asi "skupina" nahradil:
Několik jich zůstalo na stanici i po odletu zásilky, což ho docela zneklidnilo.

"Takže přímo do loděnice, prosím, Tore!" - tady bych to oslovení asi dal na začátek:
"Tore! Takže přímo do loděnice, prosím."

Ozvalo se známé zasyčení, to se vyrovnal nepatrný rozdíl v tlaku atmosféry v lodi a na stanici. - zase úplná drobnost:
Ozvalo se známé zasyčení, jak se vyrovnal nepatrný rozdíl v tlaku atmosféry v lodi a na stanici.

Admirál zabral své obvyklé místo v čele stolu, velitel Parrel se usadil po jeho levici a po pravé straně seděl Caran. U stolu sedělo ještě pět vědců a profesor. - opakování slova "seděl" bych nahradil třeba:
Admirál zabral své obvyklé místo v čele stolu, velitel Parrel usedl po jeho levici, Caran po pravici. Skupinu u stolu tvořilo ještě pět vědců a profesor.

Doufáme, že když přiletíte z jejich sektorů, že budou méně pozorní. - tady bych si dovolil navrhnout to druhé "že" vypustit:
Doufáme, že když přiletíte z jejich sektorů, budou méně pozorní.

"Hlavně opatrně! Extrémně mrazivá atmosféra uvnitř lodě působí tak, že i všechny materiály uvnitř jsou extrémně křehké. - zrovna u tak málo používaného slova je bohužel opakování v jedné větě podle mne až příliš nelibozvučné
"Hlavně opatrně! Extrémně mrazivá atmosféra uvnitř lodě působí tak, že i všechny materiály uvnitř jsou velice křehké.

....jsou pravděpodobně konstruhovány...
....jsou pravděpodobně konstruovány...

"Má dotaz týkající se zásob." Pokračoval Jeron.
"Mám dotaz týkající se zásob." Pokračoval Jeron.

"Probíhají úpravy na čas?" Zeptal se Caran. - tady bych zase zvolil asi zažitější výraz:
"Probíhají úpravy podle plánu?" Zeptal se Caran. - a nebo je-li tam časový údaj důležitý, tak by to snad mohlo být:
"Probíhají úpravy podle časového harmonogramu?" Zeptal se Caran.

Zavolal Parrel a nahlásil odlet AIC Roamera. Caran jejich odlet odsouhlasil a popřál jim úspěšnou misi.
Zavolal Parrel a nahlásil odlet AIC Roamera. Caran jejich start odsouhlasil a popřál jim úspěšnou misi.

"Ano, vidí, že obchody se ti daří!
"Ano, vidím, že obchody se ti daří!

Tak a to je ode mě včechno. Musím uznat, že opravdu každou další kapitolou hledám větší drobnosti, abych splnil svou obvyklou kvótu největšího kritika , čímž chci naznačit, že píšeš čím dál líp bez velkých slohových chyb. Jestli to tak půjde dál, nebude za chvíli co opravovat. Jen tak dál!!

[George Wills]

Opraveno. Je až neuvěřitelné, žes tam našel tam málo příležitostí k opravám
Brzo (snad) vydám 18. kap., tam toho bude určitě víc

[FVZ]

'Utekl, jako zbabělý kojot!' myslel si Feran. - tak začneme něčím menším, téměř zanedbatelným, a sice netuším jestli vůbec se dá předpokládat, že splitové znají kojota a jeho chování, ale přece jenom si myslím, že i kdyby věděli o které zvíře jde, použili by pro zbabělost jiného příkladu. Proto bych navrhoval:
'Utekl, jako nějaký zbabělec!' myslel si Feran.

Pochybuju, že spliti znaj Mamby (pozemskej had), nebo jaguáry, Paranidi postavy z řeckejch bájí (pegasus, odysseus, Perseus) a proč boroni dávaj svejm lodím názvy podle obyvatel pozemskejch oceánů (Shark, Ray, Barracuda). Tohle bych zrovna neřešil, protože je to "chyba" celýho x-universa.

[George Wills]

Pochybuju, že spliti znaj Mamby (pozemskej had), nebo jaguáry, Paranidi postavy z řeckejch bájí (pegasus, odysseus, Perseus) a proč boroni dávaj svejm lodím názvy podle obyvatel pozemskejch oceánů (Shark, Ray, Barracuda). Tohle bych zrovna neřešil, protože je to "chyba" celýho x-universa.

Asi to tak trochu souvisí s prostorem, kde se předpokládal největší prodej této hry (planeta Země). Těžko by jsme se orientovali v názvech odvozených přímo z jazyků Boronů, Paranidů, Teladi a Splitů. Snad jen v jazyce Argonů mohlo zůstat něco málo pozemského, ale mělo by to stejně mít silný japonský nádech, takže z evropské kultury bych toho moc neočekával

[Torgen]

'Utekl, jako zbabělý kojot!' myslel si Feran. - tak začneme něčím menším, téměř zanedbatelným, a sice netuším jestli vůbec se dá předpokládat, že splitové znají kojota a jeho chování, ale přece jenom si myslím, že i kdyby věděli o které zvíře jde, použili by pro zbabělost jiného příkladu. Proto bych navrhoval:
'Utekl, jako nějaký zbabělec!' myslel si Feran.

Pochybuju, že spliti znaj Mamby (pozemskej had), nebo jaguáry, Paranidi postavy z řeckejch bájí (pegasus, odysseus, Perseus) a proč boroni dávaj svejm lodím názvy podle obyvatel pozemskejch oceánů (Shark, Ray, Barracuda). Tohle bych zrovna neřešil, protože je to "chyba" celýho x-universa.

Máš pravdu nemůžu říct, že mě to taky hned nenapadlo, ale zdůvodnil jsem si to tak, že celá příběhová linie ve hrách X se točí kolem potomků pozemšťanů, tudíš na svět X se díváme především Argonskýma očima, a pak se dá předpokládat, že ty lodě tak pojmenovali hlavně oni. V mateřštině splitů by určitě nezazněla Mamba, ale možná něco jako Tkr'hkd , o Boronech ani nemluvě. Dá se předpokládat mírná spojitost. Např. Paranidé a jejich silně nábožensky založená společnost má určitě nejblíže k mýtům a bájím. Lidé si vždy vše neznámé pojmenují podle toho co jim to nejvíce připomíná. Takže Paranidé se svým náboženstvím možná nejvíce připomínají řeckou kultůru se svými bohy a hrdiny. Boroni, tam to snad být jasnější nemůže. Jejich provázání s mořem a tudíž i s tvory vněm žijícími je myslím úplně jasné. A Splitové? Přec vinikající válečníci. A opět podle lidských zvyklostí, velcí válečníci byly přirovnáváni k velkým predátorům z přírody.

Tak shrnuto a podtrženo, myslím si že názvy pocházejí hlavně od Argonských, tudíž opravdu předpokládám, že splitové by v samomluvě nepoužili slovní spojení "zbabělý jako kojot"

[Moonman]

Několik jich zůstal0 na stanici i po odletu zásilky - jen "zůstalo" by mohlo být s malým "o" na konci.
Přítomnost vašich lodí se nadá zamaskovat - n(e)dá...
No to je vše co jsem našel
Ještě k tomu tykání vykání. Musím souhlasit s Torgenem že je ten závěr krapet chaotický. Snad kdyby si při pozdravu vykali a při dalším hovoru si tykali. Nebo lépe v soukromí si tykali a na veřejnosti vykali. Ale to záleží už jen a jen na tobě jak to uděláš
Jinak o víkendu se budu snažit projet co nejvíc zbylých kapitol. I když tam už asi nic nenajdu