A teď o co mi jde. Chtěl bych umožnit přečtení skvělé série příběhů od Mercenary (Stephen Haworth) o obchodníkovi Tor Grallovi a jeho přátelích i lidem, co nejsou v angličtině zrovna kovaní. Mám už i souhlas od Mercenary, dokonce byl tím nápadem mile překvapen, takže nejde o žádné piráctví (zájemcům můžu poslat screenshot oné PM).
Jelikož nejsem žádný machr na jazyky, přívítal bych menší pomoc a to právě z vaší strany. Kdo jiný by mohl dělat korekce nad příběhem z prostředí X/Xt/X2/X3 než fandové a hráči téhle skvělé série her. Hned když jsem začal překládat, ukázalo se, že spousta vět i když složených z českých slov, pořád vypadá tak nějak anglicky ... takže když vymyslíte lepší formulaci než já, rozhodně se o ni podělte, buď ji tam dám nebo ne, ale zaručeně mi tím hodně pomůžete. A taky různé překlepy, vynechané slova, háčky a čárky, každý váš postřeh je velmi vítaný. Zároveň se můžete vyjádřit, co si myslíte o mém "šíleném" počinu. Např. "že je to blbost a ať s tím tady neprudím"
A ještě jedna maličkost. Nezavazuju se, že to někdy dotáhnu do konce. V práci musím programovat, doma se starám o barák, manželku, dvě děti a "zatím" jen 2 veverky, ale budu dělat vše, co je v mých silách, abych došel co nejdál a v ideálním případě přeložil všechny 4 díly a možná i 5., volně navazující na osudy žoldáka Creeda. Zatím je Mercenary teprve u 4. kapitoly.
Překlad vychází z .pdf verze získané z této adresy: Fan Fiction of the X Universe/Mercenary
A tady je výsledek, co jsem zatím přeložil (obálka, úvod a už celá kapitola 1):
Tady je .pdf verze překladu (nemusí být vždy 100% aktuální)
Kapitola 2
Toto je román umístěný do světa X-Universe, jak byl popsán ve dvou skvělých hrách od Egosoftu, X-Beyond the Frontier a X-Tension a autor uznává všechny autorská práva Egosoftu.
Autor nárokuje autorská práva, s výjimkou práv Egosoftu, týkající se tohoto díla, které nesmí být šířeno v celku ani částečně v žádném mediu bez výslovného souhlasu autora, který může být kontaktován na emailové adrese:
shaworth@aol.com
Tento román vznikal jako série kapitol publikovaných na herním foru v hrubém náčrtu, za povzbuzování a podpory členů fora a vyvinul se v první díl série příběhů.
Povídky Obchodníka jsou zamýšleny jako nový zorný úhel pohledu na svět X-Universe skrze životní příběh mladého muže, který se hned na samém začátku zapletl s Argonskou tajnou službou a tím se naprosto změnil jeho osud.
Příběh předchází třetímu dílu hry ze série X-Universe a druhý díl příběhu bude sledovat osudy našeho hrdiny a jeho snažení pokračovat v kariéře obchodníka i přes manipulace ze strany Argonské tajné služby.
Děkuji všem na foru Egosoftu za povzbuzování k pokračování v psaní potom, co jsem zveřejnil první pokusnou kapitolu.
Velké díky KiwiNZ za vytvoření grafiky na obálku.
Stephen Haworth
Úvod
Poloha: Hluboký vesmír
Záchranná loď: Pozemská vědecká loď Blue Star
Typ zachráněné lodi: Neznámý
Pilot: Neznámý
Stav: Neznámý - Hibernační jednotka funkční a obsazená
Poslední obnovený zápis v deníku
Vesmír, můj vesmír, bude nesrozumitelný pro ty, kteří si myslí, že ho znají, stejně jako pro ty, kteří ho neznají vůbec. Snad jsem prožil o jedno dobrodružství víc, než jsem měl, já nevím.
Můžete se mě zeptat, "odkud jsem?" Z planety Argon Prime v centru Argonské civilizace. Z modrozelené planety třídy M3, ale to nemusí být skutečný původ naší rasy. Goneři, jedna z našich náboženských sekt, věří, že pocházíme z místa zvaného Země ze slunečního systému Sol. Až doposud jsem věřil, že je to jen nesmysl, ale můj pohled na to se může v nejbližší době klidně změnit. Ačkoliv mám souřadnice, není jasné, jestli jsou aktuální a správné, když vezmeme v úvahu množství odhadů použitých k jejich získání. Takže je diskutabilní, zdali k Zemi dorazím a když ano, tak není vůbec jisté, jestli budu stále živý. Aby vůbec byla tato cesta možná, použili jsme cizí technologie. Nové a neotestované.
Věřím, že moje loď dorazí do Sluneční soustavy, ale může se stát, že z nějakého důvodu nebudu schopný podělit se s vámi o tyto informace osobně, proto zde zanechávám tento stručný popis mého domova a okolních systémů. Systém Argon Prime je propojen s ostatními systémy sítí bran. Jakmile loď překročí její práh, vznikne mezi dvěma sousedícími branami vlna negativní energie, čímž se vytvoří červí díra umožňující lodi v mžiku překonat obrovskou vzdálenost.
Postavili jsme tyto brány? Odpověď zní "Ne", ani my, ani žádná rasa, která s námi sdílí naši smyčku. Nyní je pro mě očividné, že ti, kteří je vytvořili pocházejí z mnoha ras všeobecně známých pod označením Starobylí. Nemáme žádné záznamy, jak dlouho brány existují nebo jak dlouho ještě existovat budou. Někteří věří, že každá brána existuje v mnoha dimenzích současně a tak podléhají jiným přírodním zákonům, než náš fyzický svět. A to je důvod, proč naši vědci nedokáží porozumět jejich podstatě a proč je taky nedokážeme sami stavět.
Každý sluneční systém je trochu jinak rozmístěný, ale brány jsou z komerčních důvodů umístěny vždy v těsné blízkosti. Mezi nimi jsou, podobně jako drahokamy ve tmě, rozesety výrobní stanice. Malý shluk továren ohraničených branami V prázdnotě vesmíru, to je to, co nazýváme sektorem.
Proč zabíráme tak relativně málo prostoru? Odpověď je prostá, obchod. Jsme tak schopni dopravit vyrobené zboží na trh rychle a efektivně, což je klíč k ekonomickému úspěchu. Zároveň tak odbouráváme potřebu obrovských meziplanetárních lodí. Továrny jsou do značné míry automatizované a žije v nich velké množství obyvatel, takže připomínají malá města ve vesmíru.
Zmínil jsem rasy. V naší smyčce žijí další čtyři rasy, obchodující a bojující o přežití nebo nadvládu. Pro vzduch dýchajícího tvora, jako jsem já, jsou nejpodivnější Boroni. Vodní rasa, která přebývá pod hladinou oceánů na jejich vlastní planetě. Jsou nejmírumilovnější, vědecky velmi vyvinutí, jelikož překonávali mnoho překážek a různých výzev na své cestě ke hvězdám. Je známo, že Boronské lodě je možné lehce upravit, aby je mohli používat lidé, ale je téměř nemožné upravit lidské lodě, aby byly použitelné pro Borony.
Boroni používají skafandry naplněné kapalinou, umožňující jim pohybovat se mezi ostatními rasami. Jejich skafandry jsou tvarované tak, že mají pár rukou, pár nohou a díky tomu vypadají více humanoidní, čímž jsou méně podivní pro ostatní.
Další rasa dýchá vzduch, někteří by však mohli říct, že by raději dýchali kredity. Povídá se, že když rozseknete Teladiho na půlky, najdete slovo 'zisk' vytisknuté na každém vnitřním orgánu. Jsou obecně považovaní za nejvychytralejší rasu, jejich společenství má matriarchální uspořádání a samičky převládají ve všech oblastech obchodu. U samců převládají pracovně nebo vojensky laděné kariéry.
Vzhledem a stavbou těla jsou plazovití. Výškou se od nás příliš neliší, ale nebylo by moc moudré měřit se s nimi fyzickou silou.
Jinou neobvyklou rasou jsou Splitové. Jsou považováni za největší válečníky. Obvykle menší než Argoni, také patří mezi humanoidy. Tradičně neotřesitelně loajální ke své rodině, se značnou rivalitou mezi jednotlivými klany. Mezi Splity a Borony vře dlouhý územní spor, který byl důvodem mnoha konfliktů a válek.
První setkání se Splity je obvykle nepřátelské, ale získejte si jejich důvěru a respekt a nenajdete lepšího přítele a spojence. Přesto působí spíše hrubě a arogantně.
Paranidi jsou poslední z hlavních ras. Humanoidní ve své stavbě, jsou fyzicky mohutnější a mnohem silnější než my Argoni, nejcharakterističtějším znakem jsou jejich tři oči. Zakládají si na svém kulturním a duchovním původu a jak jsem poznal, shlížejí na ostatní jako na poněkud nižší formy inteligence. To jim dodává jistou aroganci, ne příliš odlišnou od Splitů. Přesto je možné získat jejich přátelství prokazováním úcty k jejich kultuře.
I s Argony jsem tak zmínil pět hlavních ras nám známého vesmíru. Tím to však nekončí. Jsou tam i další, ohrožující hranice našeho vesmíru. Nejstarší a nejničivější rasa - Xenoni, počítačová životní forma. Vedou krutou válku proti nám všem. Mají dokonce zbraň schopnou zničit celou planetu. Byli poraženi, ale stále se skrývají v neznámých počtech na okrajích našich slunečních soustav. Zdá se, že jejich cílem je vyhladit veškerý život. Nevím, zda to stále platí, ale stále víc a víc se u nich začaly projevovat vlastnosti živých, cítících bytostí. Texty Gonerů tvrdí, že Xenoni jsou přímými potomky prastaré flotily robotů, kterou postavili pozemšťané. Jejich úkolem bylo zúrodňovat planety, ale vymkli se kontrole a zničili své tvůrce.
Na svých cestách jsem potkal i další rasy, ale náš čas končí a já potřebuji udržet tuto zprávu krátkou. Ostatní setkání bude muset popsat někdo jiný.
Ještě jedno varování pro kohokoliv, kdo to bude číst. Pozor na Khaaky! Stále nevíme, zda vlastně chtějí něco jiného než válku. Viděli jsme je přicházet ve velkém množství a objevují se další a další. Pokud sem zatím nedorazili, pak je to jen otázka času.
Záznam ukončen ...
Kapitola 1 - Kdo je Tor Grall?
Kapitán Tris Matayahová stála a dívala se ven na hvězdy. Byla ztracená v myšlenkách. Argon Prime zářila v temnotě modře a zeleně, jak se otáčela ve světle svého slunce. Tmavý srpek noci stínil pravou stranu planety, zatímco bílé víření mraků krylo polární čepice.
Reportér z Glax News trpělivě seděl a čekal na odpověď.
Tato instruktážní místnost byla zapůjčena pouze pro tuto schůzku. Ve středu místnosti stál velký oválný stůl a okolo něj bylo dvacet židlí pro vyšší důstojníky. Dvě stěny byly vkusně vyzdobené plaketami reprezentujícími posádku lodi a emblémy různých letek, které dříve nebo v současnosti měly základnu na této lodi.
Na zdi za kapitánským křeslem byla obrazovka, která právě zobrazovala znak Argonské Flotily. Tris stála u řady dlouhých plexových panelů.
"Kapitáne?"
"Kde jsi?" Mumlala stále ztracena v myšlenkách. Tris nespala už pět dní a v bdělém stavu ji udržovaly pouze stimulátory. Začínalo to už být viditelné.
"Promiňte kapitáne?"
"Hmmm, omlouvám se, jaká byla otázka?" Ve svých představách zatřepala hlavou, aby byla schopná soustředit se na reportéra a dotazy, které ji kladl.
"Vyprávěla jste mi, jak jste začínala u Flotily, pamatujete?"
Otočila se a zamyslela se na chvíli, než začala mluvit. Interview se stáčelo k historii jejího postupu k pozici kapitána Argonské lodi Trinity Fame. Bitevního křižníku, lodi třídy M2, z okrajových sektorů, na dlouho plánované cestě k planetě Argon Prime, za účelem modernizace, dovybavení a doplnění zásob.
Tato loď se stala legendou poté, co přežila nepřetržitý útok Xenonů a přinutila Xenonskou mateřskou loď k ústupu, zatímco byla pod těžkou palbou menších stíhačů. Ovšem ne bez jistých ztrát. Dva generátory štítů selhaly, čtyři kanónové věže byly zcela zničeny a trup vypadal jako prošívaná deka posvařovaná z opravných panelů. Padesát členů posádky zahynulo a z celé letky přežilo pouze šest stíhačů.
"Mnoho z toho, co jsem udělala je již slušně zdokumentováno v denících. Mohla bych vám vyprávět o hrdinství členů mé posádky a o všech věcech, které jsme viděli a dělali." Znovu se zadívala ven na hvězdy, její hlas byl opět čistý a soustředěný, "Ale i toto bylo již slušně popsáno."
Ohlédla se zpět k reportérovi, "Pět z mých důstojníků získalo vyznamenání Hvězda Argonu za statečnost." Opět úmyslná pauza a s pohledem do dálky zpomalila svou řeč, "Ale tam venku je někdo. Někdo, kdo pro Argony udělal víc než..." větu však nedokončila. Po chvilce napjatého ticha s rozhodností v hlase pokračovala, "Někdo, kdo nikdy nebyl v Argonské Flotile a nikdy nebyl oceněn za své zásluhy žádnými medailemi."
Reportér zaváhal, nevěděl na co by se měl dál zeptat. Věděl, že veřejnost chce slyšet příběhy o hrdinech Argonské Flotily. Ne o někom anonymním, o kom nikdo nikdy neslyšel.
Na druhou stranu, dostat se tak blízko ke kapitánovi Trinity Fame byla výjimečná příležitost. Většina reportérů by prodala své děti, jenom aby mohli dělat tento rozhovor, proto pokračoval. Stále tu byla možnost, že kapitán odhalí nějaké nové a vzrušující materiály, které by mohl použít v průběhu zbytku rozhovoru. A když všechno ostatní selže, může změnit jména za jiná, známější.
"Pokračujeme?" Zeptal se a kouknul na diktafon, slova už byla zapsána na displeji.
"Bohužel vám nemohu říct jeho pravé jméno, abych ochránila jeho totožnost! Budeme jej nazývat pan X." Pokračovala Tris a reportér nadzdvihl obočí. "Potkali jsme se na akademii na katedře Vesmírných studií na Argon Prime. Bylo to před tím, než jsem vstoupila do Flotily. Myslím, že studoval Vesmírnou navigaci a Ekonomii. A přestože jsme byli ve stejné třídě na lekcích Vesmírné navigace, znala jsem ho jen podle jména." Schválně opomenula zmínku o tom, že byl z navigačního kurzu vyhozen po prvním semestru. A po krátké pauze dodala, "Dokonce ještě dnes mě překvapuje, jak daleko to dotáhnul. Učila jsem ho létat a byl to ten nejhorší pilot začátečník, jakého jsem kdy potkala. Jestli se správně pamatuji, na získání základní pilotní licence meziplanetárního obchodníka potřeboval šest pokusů a i poté ji měl s omezením." Další vzpomínku komentovala nahlas s náznakem úsměvu, možná spíš pro sebe než pro reportéra, "Navíc měl opravdu děsný vkus na oblečení."
"S omezením?" Do reportéra se začala vkrádat zvědavost. To by snad pro čtenáře mohlo skýtat potenciál trháku.
"Pilot samouk. Myslím, že u šesté zkoušky byli zkušební komisaři naprosto otrávení. A tak mu dali silně omezenou licenci. Rychlost do třiceti m/s, náklad maximálně pět jednotek, bez možnosti převážet pasažéry, bez povolení převážet nebo užít zbraně, limit štítů jeden MW. Nejspíš předpokládali, že se hned někde rozkřápne a chtěli tak omezit vzniklé škody." Tris přestala probírat své myšlenky a posadila se do gravitačního křesla. Lehké škubnutí a křeslo klouzalo ke stolu.
"Jsou situace, kdy musí kapitán udělat složité rozhodnutí. Mnoho z nich je otázkou života a smrti. Například příkaz k taktickému ústupu, který zachrání celou mateřskou loď a životy posádky za cenu několika pilotů stíhačů. To je to, na co jsme trénovaní. Avšak přikázat někomu, aby doručil klamné poselství, s vědomím, že má minimální šanci na přežití a když se navíc jedná o civilistu a přítele, to je mnohem těžší rozhodnutí. Chránit obyvatelstvo, to je naše heslo." Odmlčela se a sklouzla pohledem k podlaze. "Občas neuspějeme."
Tris potřebovala dostat z hlavy několik věcí, ale její myšlenky se opět vzdalovaly. V její mysli byly obrazy odlétajícího stíhače s několika optimistickými slovy po komunikačním kanále. Chtěla vyprávět celý příběh. Ale bez posledních zpráv si nebyla jistá a to ji zastavilo.
Usrkla si horkého čaje z kořene Garrow, potom pokračovala, "Před šesti týdny jsem poslala pana X na misi. Měl vypátrat osud průzkumné lodi Liberty Pride. Jak víte Starověcí odkryli další hvězdné brány v nezmapovaném vesmíru. Když jsme ztratili kontakt s Liberty, věděli jsme, že byla objevena v Khaackém prostoru. Avšak Khaakové mají účinnější technologii na rušení komunikace, než jakou jsme kdy poznali a zrušili veškeré naše spojení."
Tris se znovu napila čaje, "Potřebovali jsme nevojenského, spřáteleného pilota, kterému bychom mohli důvěřovat. Který už prokázal, že umí bojovat, a pátral by po Liberty. A pan X měl všechny předpoklady a zrovna byl v pravý čas na pravém místě ..."
O šest roků dříve ...
Velitel stanice Narl stál před problémem. Splitský agent mu doručil přísně tajný soubor dat o novém vojenském vylepšení lodí. Naneštěstí byl Splitský agent zavražděn hned potom, co opustil stanici.
Narl přecházel tam a zpět před svým stolem. Jeho vojenská mysl si pohrávala s různými myšlenkami, jako by se jednalo o taktiky pro bojovou kampaň. Narl byl jedním z velitelů bojujících ve Velké Xenonské válce.
Medaile a vyznamenání visely na zdi. Trofeje byly úhledně uspořádané na plexových policích v hermeticky uzavřených skříňkách, aby se na ně neprášilo.
Narl byl slabých šest stop vysoký, měl šedivé vlasy, které už začínaly ustupovat dozadu. Na pravé ruce mu chyběly dva prsty, ukousnul mu je domácí mazlíček Barrak.
Problém, před kterým stál byl, že informace jako tato musí být předána dál. Ani zakódované kanály nebyly dost důvěryhodné, jeden nikdy neví, který z kanálů je napíchnutý a kým.
Otázkou je, komu důvěřovat, že opravdu doručí data na Argon Prime. Jestliže byla informace citlivá, našlo se dost agentů ochotných riskovat cokoliv a obvykle byli úspěšní. Často za strašnou cenu zaplacenou vlastním životem, obětováním mnoha dalších okolo nich, nebo v lepším případě zničením dat.
Lodě a transporty flotily byly příliš nápadné, on potřeboval něco jiného. Prohlížel si seznam obchodníků a jejich lodí přítomných na stanici. Potřeboval někoho, na koho by nikdo ani nepomyslel. Ale obchodní piloti zpravidla nikdy necestovali do vzdálených sektorů. A hlavně žádný z nich by nevzal na palubu své lodi nic, co by ohrožovalo jejich loď a hlavně jejich život.
Jedno jméno vybočovalo ze seznamu, pilot Tor Grall, úroveň H s omezeními, zatčený za narušení přistávacích postupů a za nebezpečný let výrazně ohrožující ostatní lodě.
Velitel Narl četl dál. Umístěný v cele šest G na poschodí patnáct. Jeho lodí byl omezený Objevitel s limitem nákladové kapacity na pět jednotek a s jedním megawattovým štítem. Loď byla starší než osm roků a formálně to byla cvičná loď Argonské Flotily. Dokument obsahoval i výsledek analýzy lodi na možná poškození.
Nutno podotknout, že unikalo palivo na sekundárním motoru. Průhledový displej a navigační systém byly označeny jako nefunkční.
Na konci dokumentu byla doporučená výše pokuty, padesát tisíc kreditů, mimochodem také díky dvěma menším přecházejícím letovým přestupkům v Torově záznamu.
A plán byl na světě. Podíval se na konzolu před sebou a zkontroloval seznam známých kurýrů na palubě stanice. Na seznamu se objevily dvě jména Croanau Tibo, Boronský pilot s plně vylepšenou Piraňou a Tallow Gi, bývalý Argonský vojenský pilot s plně vyzbrojeným Bouračem.
Narl oslovil svoji asistentku, "Matho?"
Ženský hlas odpověděl přes komunikátor, "Ano veliteli?"
"Kontaktuj Tallow Gi a pošli ho do mé kanceláře."
"Ano pane!"
Vrátil se zpátky ke konzole, "Počítači, zobraz mi historii Tora Gralla a porovnej, s kterými členy posádky stanice by se mohl znát."
Za chvíli se počítač ozval, "Vyhledávání ukončeno, jedno možné spojení, vojín Tris Matayahová, akademie, katedra Vesmírných studií na Argon Prime."
"Vyhledej Tris Matayahovou a zobraz vojenské záznamy o ní." Téměř viděl kousky svých myšlenek skládajících se v jeho mysli.
"Vojín Tris Matayahová má naplánovaný přesun do Argon Prime na vojenskou školu, kde má projít pokročilým pilotním výcvikem." Oznámil počítač.
"Matho!"
"Ano pane?"
"Kontaktuj vojína Tris Matayahovou a pošli ji ke mě do kanceláře!"
Uběhla hodina a Tallow Gi mohl opustit kancelář. Tris čekala v hale přímo před kanceláří velitele. Matha, android-sekretářka, ji nabízela občerstvení a hrála uklidňující klokotavou hudbu, aby zkrátila její čekání. Z občerstvení v kombinaci s hudbou se Tris chtělo na záchod. Byla trochu nervózní, že byla předvolána do velitelské kanceláře těsně před jejím přeřazením. Doufala, že to je jen drobná formalita, netoužila aby došlo k výrazné změně v její kariéře.
Narl podepsal její posudek a zavolal ji dovnitř.
Tris se postavila do pozoru před jeho stolem s pohledem přímo před sebe. Narl zvedl oči od stolu.
"Pohov, vojíne."
"Pane," Tris byla štíhlá, pět stop deset palců vysoká, měla tmavě hnědé vlasy a zelené oči.
Narl si prohlídnul zápisy, "Vidím, že jste z Thome Rock."
"Ano, pane," odpověděla Tris s náznakem hrdosti v hlase. Zmocňoval se jí pocit nervozity a strachu, i když napovrch nedávala nic znát. Rozhovor začínal stejně, jak se obvykle sdělují všechny špatné zprávy.
"Máte zelené oči, studiem očí se dá o osobě hodně zjistit, věděla jste to?" Odpověděl Narl pomalu. Plánoval další směrování rozhovoru.
"Ne, pane," odpověděla Tris, udivená kam tím míří, zatímco se snažila zůstat klidná.
Narl pokračoval, "Nerad to říkám, ale nejsme tady proto, abychom si říkali zdvořilosti, i když by se mi to líbilo víc."
"Pane?" Byla to stručná odpověď s náznakem očekávání. Tris se stále dívala přímo před sebe a připravovala si svou reakci pro případ, že se dozví špatné zprávy.
"Vaše záznamy ukazují, že jste velmi šikovná pilotka a že míříte na pokročilý pilotní výcvik. Váš transport odlétá za šest hodin." Narl zopakoval, co si před chvílí přečetl.
"Ano, Pane!" Tris si náhle uvědomila, že velitel má novinky, které změní původní rozkazy, její obavy se začaly naplňovat.
"Naštěstí s ním neodletíte. Mám pro vás velmi důležitou misi. Misi, která prověří vaše schopnosti." Řekl Narl a potom se zeptal, "Říká vám něco jméno Tor Grall?"
Tris zaváhala s odpovědí, zaměstnala ji zmínka o misi. Rychle se zamyslela nad otázkou, "Ne, pane," Ale v hlavě se objevilo semínko pochybnosti.
"Co takhle akademie, katedra Vesmírné navigace, osvěžilo vám to paměť?"
Tris na chvíli zavzpomínala a před očima se ji vytvořil mentální obraz, "Zavalitější, hnědé vlasy, děsné oblečení a byl cítit po steacích, pane."
"To je náš muž, ale nebyl jsem dost blízko, abych mohl potvrdit to poslední."
"Zpět k tématu, mimoto, že byl cítit steaky na 30 metrů, pane, byl vyloučen ze školy po prvním semestru, pane." Tris odpověděla mnohem víc zvědavá než kdy dřív.
"Vaše mise ..."
Tor Grall seděl v cele a cítil se mizerně. Obvinění z nebezpečného letu ... no jasně, jeden transportér musel malinko uhnout, aby se mu vyhnul, načež se srazil se stíhačem Elitářem. Ale když se s ním spojili komunikátorem, museli přece vědět, že s ním mají kolizní kurs. Zdůvodnění havárie, které podal pilotovi Elitáře, bylo mimo běžné komunikační protokoly a když potom otočil a tvrdil, že je členem staniční policie, ještě si tím značně pohoršil.
Už tady seděl několik hodin a zatím za ním nepřišel žádný úředník. To znamenalo, že tentokrát měl opravdový problém. Když uběhlo sedm hodin, přišly k jeho cele dvě vojenské osoby, mladá žena a vyšší důstojník.
Důstojník přistoupil k cele, "Tor Grall!" bylo to spíš konstatování než otázka.
"Ano?"
Silové pole se vypnulo, "Pojďte s námi!"
Vystoupil z cely, důstojník se otočil a odkráčel chodbou, Tor ho následoval. Vojín držela v ruce omračovací obušek, těsně ho následovala a vypadala, že by ho docela ráda použila.
Odvedli ho do zvukotěsné výslechové místnosti, byly tam holé bílé stěny, šedá podlaha a ostré světlo, stůl a židle ukotvené k podlaze.
"Posaď se, Tore!"
Se syknutím se zavřely dveře a on se posadil.
"Mám tady proti tobě hromadu stížností a velmi vážných obvinění. Velitel stanice stanovil pokutu na padesát tisíc kreditů. Ale naše informace ukazují, že nemáš dost kapitálu na zaplacení."
Tor sklopil zrak, "Nemám, pane." Věděl, že v situacích jako je tato musí být zdvořilý a doufat.
"Na rozdíl ode mě je velitel stanice šlechetný muž," důstojník se předklonil, "A věř mi, kdyby bylo po mém, už bys seděl v transportu do důlní kolonie, kde bys makal, dokud by sis neodpracoval celý svůj dluh," narovnal se, "On ale rozhodnul, že se staneš neoficiálním kurýrem Argonské Flotily."
Důstojník se odmlčel a nechal svá slova zapůsobit. "Tvůj první úkol bude dopravení navigační čipové sady do servisního doku v Argon Prime. A ještě maličkost, tyhle ty díly jsou citlivé, tak se pokus do ničeho nenabourat. Za tento malý úkol se velitel rozhodl snížit pokutu nebo dokonce odložit její splatnost do doby, až budeš mít dostatek kapitálu."
"Ano, pane," Tor to pokorně vzal na vědomí.
"Vojín Matayahová je jedním z našich nejlepších pilotů. Velitel ji pověřil, aby dohlédla na opravy tvé lodi. Pomůže ti dostat ji do stavu, kdy bude splňovat alespoň minimální podmínky pro meziplanetární lety. Taky se pokusí zlepšit tvé pilotní schopnosti, které jsou nejhorší, co jsem kdy viděl." Okomentoval důstojník ironickým hlasem.
Nechal další krátkou pauzu, aby si Tor mohl promyslet, co mu právě důstojník sdělil, "Vojín Matayahová již dostala instrukce od velitele stanice a seznámí tě s detaily mise a s kým se máš setkat na Argon Prime."
Důstojník se obrátil k Tris, "Vojíne, nechám vás tady s tím ničemou, udělejte co musíte, abyste zajistila úspěšné splnění této mise. Pokud se o něco pokusí, přivlečte ho zpátky a my ho posadíme na další vězeňskou loď!"
"Ano, pane!" Potvrdila Tris jasně rozkaz.
Důstojník se vydal ke dveřím, ty se otevřely a když opustil místnost, znova se se syknutím zavřely. Nastalo dlouhé ticho.
Tor vypadal ztrápeně, když čekal, až Tris konečně promluví, "Zvedej se! Zaveď mě ke své lodi a když se o něco pokusíš, schytáš jednu tímhle." Zamávala Torovi omračovacím obuškem před obličejem.
Tor na ni pohlédl a lehce přimhouřil oči, "Neznáme se?"
Tris neodpověděla, "Tak pohyb." Dveře se otevřely a on ihned vyrazil. Vojín šla těsně za ním tak, aby ho měla v dosahu rány obuškem.
Výtahem vyjeli do vstupní haly staniční policie, kde Tor podepsal propuštění na podmínku a převzal si své osobní věci, které mu zabavili při zatčení.
Podlaha kolem nich byla z leštěného mramoru s neklouzavým, samočistícím povrchem. Každých deset minut se změnil její vzor. Mezi dvěma vzory se vždy na půl minuty zobrazilo logo a velký nápis "Vítejte v Bezpečnostním centru na obchodní stanici v sektoru Jihozápadní mračná základna". Stejné logo zdobilo i přední pult recepce.
Na stěnách visely prapory se znaky všech letek Argonské Flotily sídlících na této stanici hned vedle praporu se znakem policie.
V hale bylo několik recepcí a za každou seděl android. Strážci se procházeli sem a tam a civilisté přicházeli a odcházeli hlavním vchodem vedoucím na galerii pěší zóny stanice.
Okolo stěn byly roztroušené dveře výtahů s různými nápisy. Tris ukázala na jedny s textem "Přistávací prostor - zadržené lodě" a bez dalších slov prošli halou.
Při vstupu do přístavu je proskenovala stráž. Zbylí strážci s obušky hlídkovali na chodnících mezi loděmi. Celkem tam bylo osm lodí různých typů. Pět obchodních lodí, z toho dva Teladští Supové, dva Vzpěrači a Pirátská loď.
Další dvě lodě byly Bourači a nakonec jeho Objevitel. Tor se zastavil, aby si mohl prohlédnout svou loď a ukázat ji Tris. Ta však byla rozptýlená sledováním pilota, který si hlasitě stěžoval na poškození způsobené na jeho zabavené lodi. Zastavila se až příliš blízko a omračovací obušek se dotkl Torova pravého ramene.
Tor sebou škubnul a s výkřikem bolesti odletěl dva kroky dopředu. Hlídkující strážci se rozhlédli a rozběhli se k nim za zvuku nabíjení obušků.
"To je v pořádku!" Křikla Tris. "Byla to nehoda!"
Dva nejrychlejší strážci už stáli nad Torem s napřaženými obušky a s výrazem zklamání se neochotně vraceli zpět k hlídkování.
Tris do Tora ne příliš jemně šťouchla svou botou, "Jsi v pořádku?" Těžko se to dalo považovat za soucitnou otázku.
"Jogrrb" byla jeho ne příliš jasná odpověď.
Mávla na dvojici strážců, "Můžete mi pomoct? Potřebuji odtáhnout tohohle chlápka do tamhle toho starého otřískaného vraku."
"Žádný problém, slečno."
Dva strážci popadli pomalu se probírajícího Tora, každý za jednu paži a vlekli ho po podlaze k lodi. Tris otevřela venkovní i vnitřní vzduchotěsné dveře, strážci ho vtáhli dovnitř, kde ho upustili na podlahu.
"Něco dalšího, slečno?"
"Ne to je všechno, díky."
Strážci kývli na pozdrav a odešli, vzduchotěsné dveře se za nimi zavřely. Objevitel měl omezený zadní prostor, sotva se tam vešlo sklápěcí lodní lůžko, malý stůl, dvojce židlí a další základní vybavení.
Tor naříkal, jak postupně přicházel k sobě.
Tris přešla do přední části lodě a sedla si do pilotního křesla. Vysunula ovládací panel s diagnostikou lodě a přikázala, "Počítači, spusť kontrolu systému prvního stupně."
Počítač ji vzápětí oznámil výsledky, "Pravý hlavní motor je na sto procentech, levý hlavní motor devadesát devět a půl procent, pravá přední brzdící tryska sto procent ..." Tris aktivovala hlavní ovládací panel a stiskla tlačítko pro zapnutí průhledového displeje, nic se nestalo. Tak stiskla tlačítko pro navigační displej. Někde v konzole zasyčelo, lehce zajiskřilo, zaslechla rychlé fouknutí z hasícího systému a hned poté se objevil obláček kouře.
Z hlavní kabiny vzadu se ozval pohyb, jak se Tor snažil postavit, opírajíc se o židli a stůl, "Proč jsi mě omráčila?"
"Promiň, byla to nehoda." Trisin hlas nezněl moc upřímně.
Tor si mnul rameno. Jeho krk začínal pěkně bolet při každém nadechnutí.
"Hele, řekla jsem promiň, tak se nechovej jak děcko," Tris vypnula omračovací obušek a zavěsila si ho na opasek, "Pořád nemůžu uvěřit, že jsi skutečně lítal v téhle té hromadě šrotu."
"To je všechno, co jsem si mohl ze začátku dovolit. Jednoho dne si pořídím pořádný transportér a po několika letech snad i svou vlastní farmu na pšenici."
"Připouštím, že všichni máme své sny," Tris si nasadila komunikační sluchátka, "Vojín Matayahová údržbářské četě čtyři, odesílám vám seznam požadovaných oprav pro Objevitele v prostoru pro zadržené lodě, kotviště číslo osm. Pusťte se ihned do práce."
"Požadavek přijat, vojíne. Za chvíli tam máte opravářské roboty."
"Kolik to bude stát?" Tor vypadal ustrašeně.
"Podle mého seznamu okolo čtyř tisíc kreditů. Malá cena za svobodu," řekla Tris bez soucitu v hlasu.
"Vysmíváš se mi?" Okomentoval to Tor.
Tris se dotkla obušku, "Chceš další ránu? Hele, já jsem si tuhle práci nevyžádala. Už jsem měla sedět v transportu do Argon Prime, a ne tady s tebou a dohlížet, abys neudělal nějakou pitomost."
"Pak máme oba špatný den," na chvíli tam zavládlo ticho.
"Máme domluvený pilotní kurs. Osm hodin intenzivního tréninku ukončeného zkouškami na pilotní licenci. Jak mě budeš nasírat, strávíš většinu času vzpamatováváním se z omračujících ran obuškem. Jo a bude tě to stát dalších pět set kreditů."
"To bude bezva, do těla třísk a žádný zisk," ušklíbl se Tor drze. Byla to jeho obrana proti strachu a stresu.
Tris se na něho varovně podívala, ale znala nebezpečí, které hrozilo. Velitel ji seznámil s mnoha detaily. Ačkoliv nevěděla přesně, co bude převážet, věděla jistě, že navigační čipy to nebudou. Za deset hodin by měl opustit stanici falešný kurýr. A Tor musí odletět patnáct minut po něm. Nemají čas na prázdné tlachání. Znala ho z dob akademie. A i když se pořád ještě děsně oblékal, alespoň už nebyl cítit steaky. Ale velitel ji řekl, že jestli nechce pátrat po detailech o něm, že nemusí.
Tor se vypotácel z lodi a v nohách stále ještě cítil mravenčení jako památku na omráčení obuškem. "To je horší než být opilý."
"Hýbej se, svalový pohyb pomůže, aby ochromení rychleji odeznělo," Poradila mu, ale zároveň se poněkud bavila tou podívanou.
Vrátili se výtahem zpět do hlavní haly stanice. Než tam dorazili, Tor cítil, že jeho nohy pracují na devadesát procent.
"Zbytkový účinek omráčení," Tris komentovala jeho chůzi pobaveným strážcům.
Před galerií si chvíli odpočinuli, Tor se opíral o zábradlí. Ve špičkách ho pořád ještě brnělo a tak si je rozhýbával.
Galerie měla několik otevřených poschodí. Každé z nich nabízelo výběr obchodů, barů, jídelních hal a restaurací. Ve vzduchu se mísil nezřetelný zvuk konverzací, narušovaný šepotem výtahů, vznášejících se mezi jednotlivými patry.
"Tak jdeme, tréninkové centrum je o tři patra níž," Přikázala Tris.
Krátký výlet výtahem a dorazili do simulátorového tréninkového centra. Uvnitř byla spousta pilotů nováčků, většina z nich byli vojenští kadeti seřazení do skupin. Tris se zapsala u recepční konzoly. "Tréninkový výklenek dvanáct je rezervovaný pro vás, užijte si váš tréninkový den." Z úzké štěrbiny se vysunula karta.
Naznačila Torovi, aby ji následoval a on, jak ovce, šel. Zážitek s omračovacím obuškem byl v jeho mysli ještě příliš čerstvý. Dveře k jejich výklenku se odsunuly na bok a v mihotavém světle zahlédli obrysy kabiny lodi Objevitel.
"Vítejte v základním kurzu pro Objevitele, variantě alfa," Oznámil počítač, když se dveře zavíraly.
"Dobře Tore, sedni si na místo pilota," Tris zabrala místo instruktora hned za pilotem. Všechny konzoly před ní se aktivovaly. Měla dokonalý přehled o systémech lodi, o činnosti pilota a všech jeho pohybech díky soustavě kamer. Hlavní obrazovka ožila dokonalým obrazem přistávacího prostoru stanice.
Tor se rozhlídnul kolem sebe. Důvěrně znal tento systém, ve stejném strávil šest posledních zkoušek. Většina lodí na obrazovce byla generována počítačem. Výjimkou byly lodě-simulátory, které ovládali ostatní trénující piloti. Všichni tak byli propojeni v jedné velké simulaci v reálném čase.
"Až budeš připravený, vyleť s námi ven ze stanice," Přikázala Tris.
Uvelebil se v křesle, tohle bylo fakt lehké, "Počítači, vyžádej pro nás povolení k odletu."
Tris zmáčkla tlačítko na své konzole a počítač odpověděl, "Povolení k odletu zamítnuto."
Tor byl překvapený, "Počítači, vyžádej pro nás povolení k odletu."
Počítač znova odpověděl, "Povolení k odletu zamítnuto."
"Co se děje?" Zeptal se Tor.
"Neudělal jsi základní testy a předletovou přípravu," odpověděla Tris, "Žádný div, že máš pouze licenci úrovně H. Podle mých poznámek, při opomenutí předletové přípravy nemůžeš získat lepší úroveň než F."
Tris udělala krátkou pauzu, než promluvila, "Začneme znova, jedna z prvních věcí, kterou musíš udělat je zkontrolovat systémy, potom aktivuj průhledový displej a navigační systémy."
"Průhledový displej?"
"Cože?" Zareagovala.
"Co to je průhledový displej?" Zeptal se Tor naivně.
"Průhledový displej - HUD?" Tris byla přechodně úplně zmatená, "Neexistuje způsob, jak bys mi řekl, žes tenhle pojem ještě nikdy neslyšel."
"Jo ty myslíš jednu z tamtěch udělátek?" Když si Tor uvědomil, že ze sebe udělal totálního idiota, polilo ho horko.
"Všechny lodě mají HUD," Začala přemýšlet, jestli se nepustila do předem prohrané bitvy.
"Moje ne," Předhodil Tor jako jistou formu obrany své neznalosti.
"Protože byl zničený," odpověděla krátce.
"Aha," Tor začal pochybovat, jestli ta díra, co si vykopal může být vůbec hlubší?
Na chvíli zavládlo ticho. Tor by přísahal, že slyší zezadu Tris, jak se tiše modlí.
"Je tam vzadu všechno v pořádku?" Zeptal se.
"Myslím, že by ti bylo lépe v důlní kolonii," odpověděla, "Bral jsi někdy lekce, než ses stal pilotem?"
"Nikdy! Prostě jsem se přihlásil na testy. Lítání jsem trénoval na vznášedle, ještě na Argon Prime," Jeho vysvětlení bylo velmi sebejisté.
Torovi se zdálo, že slyší fňukání a slabý dunivý zvuk, jako by něco opakovaně bouchalo do konzoly. Ale raději se neotočil.
Tris přestala tlouct hlavou do stolu, vytáhla omračovací obušek a zamyšleně ho převracela v rukách. Potom nastavila jeho účinek na minimum, silný šok, "Dobrá, zkusíme to jinak."
"Aauuu! Za co to, sakra, bylo?" Trhnul sebou v křesle.
"Jenom zkouším účinnost. Od teďka na to půjdeme pomalu a pečlivě. Ty si budeš pamatovat všechno, co ti řeknu a pak si to společně projdeme. A když něco zpackáš, chytneš ránu tímhle." Tris se usmívala a byl to příjemný úsměv, ale bylo za ním schované cokoliv jiného, jenom ne přátelství.
"OK," Bylo to jediné, na co se Tor zmohl.
Uplynulo pět hodin, co se Tor učil bolestivým způsobem. Ale za poslední dva lety dostal jen dva šoky. V druhém případě ani sama Tris nevěděla přesně za co. Jen cítila, že udělal něco špatně.
"Víš, hodně ses zlepšil, ale příště se pokus nedostat se tak blízko k lodím, označeným modře na průhledovém displeji, jsou to stíhači na bojovém výcviku. Lodě označené červeně jsou nepřátelské a útočí na všechno v jejich dosahu. Už jsi docela slušně uhnul několika střelám, škoda jen, že odpálili raketu dřív, než ses stihl stáhnout," Poznamenala Tris, "Podle mých posledních poznámek ses dostal na úroveň E, s omezením zbraní, ale ještě musíš projít oficiálním testem. řekla bych, že je teď vhodná doba na menší bojový výcvik. Létáš ve stíhači a jednoho dne se rozhodneš namontovat si nějaké zbraně. Takže si myslím, že by ses mohl naučit i nějaké taktické manévry," Stiskla několik tlačítek na konzole.
"Spouští se tréninkový program pro stíhače, varianta delta."
"Tore, sleduj HUD, abys měl přehled, kolik lodí je kolem tebe a jak jsou blízko. Pustila jsem proti tobě dva Mandalaje a jednoho Bayamona, vyzbrojené raketami a nejpomalejší Mandalaj má na palubě stíhací drony. Když ho trefíš, určitě je vypustí. Vzpomeň si na všechno, co jsem tě naučila o opouštění stanice."
Tor našel své cíle rychle potom, co úspěšně opustil stanici, Jinými slovy nedostal žádný další šok obuškem. Jeho Objevitel byl naprogramován, aby simuloval poloviční vylepšení rychlosti a ovládání. Sebemenší škubnutí ovladačem a loď se prudce otáčela a rotovala. Nebyl na to zvyklý, ale líbilo se mu to. Umělá gravitace lodi zajišťovala minimalizaci přetížení, i když vesmír kolem se neskutečně točil. V tom ohledu byl simulátor perfektní.
Oba Mandalaje vystřelili z impulzních paprskometů, ale střely Objevitele obloukem minuly. Tor si vybral toho rychlejšího a pustil se za ním. Bayamon byl zatím čtyři kilometry daleko, ale blížil se.
Mandalaje se otočili rychleji, než Tor očekával. Realistické zpoždění v reakci ovládání způsobilo, že přestřelil svůj cíl a tak se snažil otočit znova na cíl.
Loď se zatřepala, "Štíty na osmdesáti procentech" varoval počítač a loď se znova zachvěla, "Štíty na šedesáti dvou procentech".
"Program zastaven."
"Už mě zabili?" Zeptal se Tor.
Tentokrát mu Tris nedala ránu obuškem. "Ne, ale máš Mandalaje za ocasem. Musíš si lépe kontrolovat svou rychlost. Tato loď dokáže téměř stejně dobře zpomalovat jak zrychluje. Ale ty máš, zdá se, ovládání rychlosti zaseklé na plný kotel. Když jsi rychlejší než tvůj oponent, vede to k tomu, že pořád lítáš okolo něho. A taky to zvětšuje poloměr tvé otáčky. Pro Mandalaje je potom jednoduché držet se uvnitř tvé otáčky. Můžeš se ho zbavit tím, že poletíš pryč, ale dávej si pozor na rakety. Až získáš bezpečný odstup, otoč se zpátky a uber přitom rychlost, ať se otočíš rychleji. Přidej naplno a při průletu kolem něho můžeš střílet, potom zase uber, stoč se za ním a pokus se dostat za něho. Plně využívej změn rychlosti, aby ses za něho dotáhl, pak srovnej rychlost a rozstřílej ho." Tris na chvíli zmlkla. "Teď se připrav a dej se do nich a nezapomínej, co jsem ti právě řekla."
Obraz znova ožil a Tor udržel loď pohromadě než se mu vrátily štíty na sedmdesát pět procent. Potom se ostře otočil a pokusil se o čelní útok. Podařilo se mu dokonce několik dobrých zásahů, ale sám taky něco schytal. Nebyl ale dost přesný při střelbě a trefil i druhého Mandalaje a ten okamžitě vypustil 4 stíhací drony.
"Co to k sakru?"
Jeho štíty pak začaly dostávat zásahy, točil loď všemi možnými směry a způsoby jak naprostý šílenec. Tris si držela hlavu v rukách a povzdechla si. Po pěti minutách se na scéně objevil učeň v Bouračovi, pár ran a bylo po obou Mandalajích a chvíli po nich byl zničen i Bayamon.
"Pověs se za mě, kámo," Ozval se hlas v komunikaci.
Stíhací droni byli strašně rychlí a bylo těžké je trefit. Štíty na Objeviteli se už blížily k plnému stavu, když se Tor srazil s jedním dronem, "Nebezpečí, štíty na čtyřiceti procentech," Ale drona to zničilo. Jak kolem lodi prolétal další dron, Tor stisknul spoušť a dron explodoval.
"Náhoda," Poznamenala Tris a z konzoly se ozvalo, "Bourač právě zničil dalšího."
"Poslední je tvůj," Prohlásil pilot Bourače a odletěl v simulované lodi pryč.
Tor zaskřípal zuby, cíl už měl označený, kroutil a otáčel lodí, aby ho dostal do zaměřovače. Zpomaloval a zrychloval, cloumal ovladačem, až mu z toho zbělely klouby na ruce. Potom, když už všechny tlačítka a kontrolky v lodi svítily červeně ozvalo se, "Nebezpečí, štíty na kritické úrovni pět procent!"
Simulace skončila, Tor si oddechl a sesunul se v křesle.
"To není nejlepší nápad, vrážet do svých oponentů. Ačkoliv stíhací droni nemají štíty a tak jejich srážení může být v určitých případech rozumná taktika. Objevitel má však obvykle omezené štíty, takže musíš být opatrný."
Další simulace byla jednodušší, ale čas rychle plynul. Po osmi hodinách skončili, našli si místní bar a něco snědli a vypili.
O méně než hodinu později měl Tor zkoušku. Tris čekala venku a z velkého šálku srkala kávu. Test trval celých čtyřicet pět minut. Podle posledních výsledků by měl být schopný získat licenci úrovně D bez omezení.
A čas běžel, za hodinu a půl měl stanici opustit falešný kurýr. Balíček už byl připravený na palubě Torovy lodě a byl bezpečně zajištěný. Kdyby ho někdo vynesl z lodi jinde, než v cílové stanici, provedla by se autodestrukce. Posledních deset minut zkoušky se zdálo být nejdelších. Nikdy nikoho skutečně netrénovala, stále byla jen vojín. Ačkoliv věděla, jak ovládat simulátor, trénování obvykle prováděli zkušení piloti. Pokud Tor uspěje, může to být slušný úspěch do jejího záznamu.
Dveře se odsunuly stranou a vyšel usměvavý Tor, v ruce měl čip nové pilotní licence.
"Jak to šlo?"
"Ne moc špatně."
"Co to znamená?" Vzala mu jeho čip a prohlédla si ho, "No, nakonec je to zlepšení." Tris nedokázal ukrýt zklamání v hlase, doufala, že to bude lepší. Na čipu bylo napsáno úroveň F, bez omezení. Kdyby získal úroveň D, mohl by hned přejít na loď třídy Bourač. To byla rána její kariéře vojenského trenéra. Tor byl ale civilista a teď bude alespoň moci létat ve velkých obchodních lodích a vyzbrojit svou loď Objevitel.
"Promiň, byl jsem nervózní, když jsem dělal testy," Vysvětlil ji Tor svůj výsledek.
Tris přikývla a vrátila mu čip.
Konec kapitoly
.
a treba ti budu schopen pomoct s korekturou 
.
