Traders Tales - Mercenary - Kapitola 12
Posted: Fri, 1. Sep 06, 13:33
Kapitola 11
Kapitola 13
Kapitola 12 - Nové výzvy
Neuběhla ani hodina a Ganark přistoupil k Feranovi, který si netečně prohlížel poškození v přistávacím prostoru.
"Můj pane, trochu jsem postoupil v pátrání, identifikovali jsme jednoho ze dvou žoldáků z přístaviště a oba piloty, co zaútočili na stanici!"
Feran zvedl ruku, aby ho utišil, "Nech mě hádat." Tvářil se, že přemýšlí, "Uvnitř byl Creed, venku Serandamancketal a Caran Belign!"
"Ano, můj pane, jak ..."
Feran ho přerušil, "Nikdo jiný není dost odvážný, aby provedl takovýto akrobatický kousek. Nikdo jiný by nemohl způsobit tolik škody a uniknout!"
Ganark očekával ve Feranově hlasu více vzteku, ten se ale zřetelně ovládal. Kdyby před ním stál kdokoli jiný, Feranův hněv by se projevil rychlou smrtící odplatou. Jak Feran věděl, Creed byl jiný než ostatní žoldáci. Jeho chladné pohrdání čímkoliv, co se mu postaví do cesty, nutilo i Splity dvakrát si to rozmyslet. Byl stvořen v aréně a neznal strach ani slitování. Všichni Splitové to věděli. A ti, kteří se ho pokusili zabít, ať už z důvodů poctivých či nepoctivých, se nyní ve strachu schovávali a nebo v horším případě jejich zmrzlé tělo putovalo vesmírem. Jedna věc byla jistá, Creed nikdy nezapomínal na své nepřátele a jednoho dne si je všechny najde. To z něho udělalo ceněného poradce. Ten, kdo ho zabije si může získat značné postavení mezi Splity a pirátskými klany.
Caran byl, podle Ferana, méně významný. Ale jeho použití armádou kontrolovaných raket Hornet na zničení laserových věží by nemělo být přehlíženo. Neznamenalo to, že považuje Carana za méně nebezpečného. Jako Argonský agent má široké možnosti a značný vliv na Argonskou armádu. Ale zároveň to činilo jeho chování a reakce více předvídatelné.
"Zjisti mi jméno toho čtvrtého!" Přikázal Feran a odešel.
Stanice měla prostory pro soukromé účely a přilehlé ubikace, používané Creedem, kam zval pouze nejlepší přátele. Luxusní sezení, rozsáhlý bar plný nápojů z téměř celého známého vesmíru. Obsluhující dívky byly chytře a vkusně oblečené. To Tora poněkud překvapilo. Potom co slyšel jakým způsobem se spolu Creed a Serandamancketal baví, očekával spoře oděné servírky.
Bylo zřejmé, že Creed má v sobě jakýsi hlubší smysl pro čest, pevné osobní pravidla chování, když byl na stanici. Dívky nebyly otrokyně a byly placené za zajišťování pití a jídla. Cokoliv dalšího by chtěly nabídnout byla jejich osobní záležitost, ale platilo tam jednoduché pravidlo, že dívky samotné nejsou součástí zábavy a jsou slušně oblečené. I přesto byly důkladně vybrané a byly, jak musel Tor připustit, velmi atraktivní, což nutilo jeho fantazii pracovat přesčas.
Co dávalo Creedovi na stanici takový vliv? Tor zjistil, že byl tichým společníkem s polovičním vlastnictvím. To mu poskytovalo místo, které mohl nazývat domovem, zabezpečené před piráty a Splitskými lovci odměn. Přistávací prostor stanice obsahoval značné množství stíhačů třídy M3, mnohokrát víc než tři povolené rasami, a několik letek stíhačů M4 jako rozšířená obrana.
Tor se vyplazil ze svého pokoje mnoho hodin potom, co skončila oslava. Večírek se ukázal být velmi zábavným.
Jedli a pili několik hodin. Tris odpadla a ležela na pohovce a co si Tor pamatoval, pořád tam byla. Nepochopil, jak ostatní dokázali tolik vypít, ale byl seznámen s Paranidským pravidlem plné sklenice. Kdykoliv byla sklenice vypitá do poloviny a míň, byla opět doplněná. Aby dal piják hostiteli znamení, že už má dost vypito, musel vypít celou sklenici najednou. Když byla sklenice ponechána plná, potom hostitel usoudil, že pijákovi nápoj nechutná a dodal jiný. Tor si nepamatoval, kolikrát mu dolili nedopitou sklenici nebo kolikrát mu vyměnili pití, ale nikdy ji nezvládl vypít najednou. V nějakém okamžiku, krátce po zpívání písně Teladského bručouna, k pobavení všech servírek, jeho vzpomínky končily.
Narazil na strážce a ti Tora navedli zpět do privátní části stanice, kde potkal Carana a Creeda, kteří už snídali.
Creed na něho pohlédl, "Takže náš mladý bavič je pořád ještě naživu. Pojď s námi posnídat!"
"Myslím, že snídani vynechám!" Torovi se zvedal žaludek, když ucítil jídlo.
Creed lusknul prsty, "Doneste mému příteli napravovací mix."
Jedna ze servírek odešla a vrátila se se sklenicí divně vypadající tekutiny. Podala ji Torovi a přátelsky se usmála.
"Děkuji, ale já ne..."
"Vypij to mladíku!" Přikázal Creed jasně autoritativním hlasem.
Tor tedy vzal sklenici a prohlédl si ji. Cítil na sobě pohled Creeda, tak ji vypil.
"Nebylo to tak hrozné, co?"
Torovo tělo vysílalo do mozku smíšené informace, pokoj se několikrát rozostřil a zase zaostřil, ale pocit nevolnosti náhle zmizel, i když kocovina zůstala.
"Myslím, že bych mohl zvládnout nějaké jídlo." Pronesl potichu.
"Výborně, mladíku!" Poznamenal Creed a otočil se zpět ke Caranovi, "V tom prostoru jsou tři piloti, o kterých vím, ale musím to ještě zkontrolovat. Takže chceš pouze průzkum sektoru?"
"Zatím, ačkoliv možná budeme potřebovat proskenovat některé velké asteroidy."
Creed rychle dodal, "To nezní moc složitě. Ale co se stane, když najdeme, co hledáš?"
"Ze zřejmých důvodů doufám, že ne! A to je taky důvod, proč se obracím na žoldáky, namísto spojenců."
Tor cítil, že by raději neměl být příliš zvědavý a začal se věnovat jídlu, které mu přinesli.
"A co ty Tore, vrátíš se k obchodování po všech těch dobrodružstvích?" Zeptal se Creed.
Tor jen přikývnul, nechtěl mluvit s plnou pusou.
Creed na něho pohlédl a Caran dodal, "Potom ti radím, pořiď si lepšího stíhače! Loď co máš je sice rychlá, ale když tě Bloodheartové překvapí, tvoje štíty nevydrží dost dlouho, abys stihl zrychlit a uletět jim."
Tor dožvýkal a polkl sousto, "Jakou loď mi doporučíte?"
"Máš papíry na třídu M4, takže si můžeš vybrat mezi Boronskou Piraňou a poslední verzí Paranidského Poseidona. Zapomněl jsem jeho poslední Argonské pojmenování, už jste ho přejmenovali?" Creed obrátil svůj pohled na Carana.
Caran zavrtěl hlavou, protože zrovna kousal sousto své snídaně.
Creed opět pohlédl na Tora, "Hmmm, obě jsou svižné a mají slušné štíty a zbraně."
"Opravdu si myslíš, že po mě půjdou?" Torova nálada rychle poklesla.
Creed se rozesmál, "Mají tvou tvář natočenou bezpečnostními kamerami, je jen otázka času, než si k ní přidají i jméno!"
Caran přikývl a dodal, "Má pravdu! Pomáhal jsi při záchraně. Podle mých zpráv zatím neznají tvé jméno, jen vědí, že pomáhal nějaký civilista."
Vešel Serandamancketal ve zmačkaných šatech, zabručel pozdrav a zhroutil se do sedačky. Rozhlédl se kolem a zabručel, "Carane, máš zprávu na zabezpečené lince, modrý kód."
Caran vzhlédl a vytáhl svůj zápisník, připojil ho ke konzole a naťukal kód, neznepokojoval se přítomností ostatních, "Tady je Caran!"
"Pane, právě jsme dostali zprávu ze špionážní sondy hluboko ve vesmíru v sektoru Dannova šance. Před několika minutami zachytila neidentifikovaný předmět dvě stě milionů kilometrů daleko. Může to být Xenonská sonda hlubokého vesmíru pohybující se rychlostí dva tisíce kilometrů za sekundu."
"Zakreslili jste její trasu?"
"První odhady ukazují, že proletí branou do Brennanova triumfu a zmizí opět v hlubokém vesmíru." Odpověděl agent.
"A my nemáme nic, co by ji mohlo zastavit?"
"Mimo to, že bychom ji do cesty přitáhli asteroid nebo planetu, ne. V jakékoliv lodi i s plnými štíty by lehce prorazila díru."
"AIC vyvíjí sadu tlumících prstenců na zpomalování rychle se pohybujících objektů. Spojte se s nimi a zjistěte, jestli jsou už připraveni na testy v terénu a mohou nějaké rozmístit." Přikázal Caran.
"Ano, pane. Něco dalšího, pane?" Zeptal se ještě agent.
"Informujte mě o postupu!" Caran vypnul spojení.
"Je to vážné?" Poznamenal Creed.
"Možná ne. Jestli je to sonda hlubokého vesmíru, mohla být vypuštěna před několika Wozurami a nebo stovkami Jazur."
"A víc by tě trápila ta mladší, že!" Řekl Creed netečně.
"Jde o to, že poslední Xenonská sonda proletěla těmito sektory před dvaceti Jazurami na konci Velké Války. Občas zpozorujeme sondu v okrajových sektorech, ale nikdy se nepohybuje takovou rychlostí a obvykle cestuje jen přes jeden sektor." Caran se odmlčel a uspořádal si myšlenky. "Mnohem víc znepokojující je, že jsme ji zachytili na tak obrovskou vzdálenost. Nemáme nic, s čím bychom ji porovnali, abychom zjistili, co to vlastně je a jak je to velké. Ale když jsme to zachytili na vzdálenost dvou set milionů kilometrů, musí to mít obrovskou energetickou signaturu."
"Takže to ani nemusí být sonda!" Poznamenal Creed pomalu a opatrně.
"Pokud je to sonda, nepotřebuje to zpomalovat!" Podotkl Caran.
"Takže máme přibližně Tazuru, než to proletí kolem vaší špionážní sondy." Mumlal Serandamancketal.
"Potom uvidíme, co to vlastně má tak moc naspěch!" Dodal Creed.
"Existuje vztah mezi energií, hmotou a rychlostí. Ten objekt bude mít hodně energie díky své rychlosti, takže může být relativně malý, klidně by to mohla být sonda. Ale já tady nemám data z našich družic, takže je zbytečné, abych o něčem spekuloval." Reagoval Caran.
"Známe základy dynamiky. Otázka zní, budeme se chtít motat kolem, abychom zjistili výsledek?" Zeptal se Serandamancketal.
"Dám vám vědět." Odpověděl Caran.
Do místnosti zabloudila Tris. Pohybovala se pomalu a bez nadšení. Byla bledá a zjevně měla problém držet se rovně.
"Napravovací mix!" Zavolali souběžně Creed i Serandamancketal.
Celá skupinka chvíli mlčela, potom se ozval Tor, "Co bude dál?"
Caran odpověděl, "Já vezmu Tris zpátky na Baltock Victory a doufám, že nebude celému vesmíru vyprávět, co se jí přihodilo. Ty se vrátíš k obchodování."
"A co Bloodheartové?" Zeptal se Tor, obrátil hovor na to, co ho nejvíc trápilo.
"Budou se chtít pomstít." Odpověděl Serandamancketal.
"Což je důvod, proč chceš lepší loď." Dodal Creed, "Nebo si koupit stanici."
Caran zvedl sklenici s džusem, "Na stanici dnes potřebuješ povolení."
Creed přikývl, "Taky jsem slyšel. Jestli jsou moje informace správné, jen podání žádosti stojí padesát tisíc. Ale ty toho mladíka znáš, můžeš se za něho zaručit?"
Caran neodpověděl, ale lehce přikývl.
"Tak podporu už máš. Továrnu umísti do Bariéry a hned máš i křižník, co ti pomůže hlídat tvé zájmy." Dodal Creed nadšeně.
Tor se podíval nahoru na strop, předkupním právem se Caranovi ještě víc zaváže.
"Naneštěstí zakoupení stanice není ta nejtěžší část. Najít místo, kam ji můžeš umístit je těžší a bude tě to stát hodně kreditů a vyjednávání. Potom musíš pořídit náklaďáky, které budou stanici zásobovat a stíhače na obranu. Někdo z konkurence si může zaplatit žoldáky nebo piráty a ti zničí stanici ještě během její stavby." poznamenal Caran. "Samozřejmě si budeš chtít najmout ty nejlepší piloty stíhačů! Jako vlastník stanice musíš přilákat lidi, kteří pro tebe budou pracovat. Taky musíš zajistit, aby chtěli zůstat, což znamená dobře zásobované obchody, bary, a další vybavení."
Tris seděla u stolu a dopíjela svůj nápoj, jídlu se raději vyhnula.
"Najez se slečinko, pomůže ti to dát se dohromady." Poznamenal tiše Serandamancketal.
"Nemyslím si, že bych to zvládla." Zachraptěla Tris.
Serandamancketal s porozuměním pokýval hlavou.
Creed zareagoval na Caranovu řeč, "Nezastrašuj toho mladíka. Já vidím, jak úplně hoří pro myšlenku vlastnit stanici."
"Očekávám, že mu pomůžeš sehnat ty správné piloty." Caran tázavě zdvihl obočí a podíval se na Creeda.
"Když mě požádá a nabídne slušnou cenu." Odpověděl Creed s úsměvem.
"V kostce Tore, až budeš mít deset milionů, přemýšlej o stavbě stanice." Uzavřel téma Serandamancketal.
Po další hodině diskuze nadešel čas, aby se skupina rozešla. Caran a Tris odešli první. Zbylí tři je sledovali oknem s výhledem do vesmíru. Tor se otočil na Creeda, "Je čas, abych odešel i já. Děkuji za pomoc."
Creed přikývnul a Serandamancketal řekl, "Proto jsme tady, když budeš něco potřebovat, volej mě, ne Creeda."
"Ty víš, že ses toho raději neměl účastnit." Creed se díval vážně.
"Asi to samé neplatí i pro tebe, ale kdybych já řekl Caranovi 'Ne', klidně by mi prořízl hrdlo." Odpověděl Tor.
Creed vyhlédl z okna a řekl potichu, "Kdyby jsi řekl 'Ne', Caran by tě nenutil jít! Ne do takovéto mise. Mimochodem, jestli jsem tomu dobře rozuměl, nikdy tě o to ani nežádal, pouze předpokládal, že chceš jít."
Tor zamyšleně stál, kocovina se už ztrácela a události posledních dní začaly vypadat jasněji.
"Zmínil se, žes to udělal, abys oplatil záchranu života."
Tor jednou kývnul a Creed viděl jeho odraz v okně.
"Udělal jsi první krok, zvolil sis stranu, na které bojuješ. Jednoho dne z tebe bude nebezpečný muž Tore, snad dokonce stejně nebezpečný jako Caran. Mám zvláštní pocit, že se spolu znova potkáme, ať už na stejné nebo opačné straně, kdo ví. Tak zatím hodně štěstí." Řekl Creed.
Tor se přestal dívat ven a pohlédl na žoldáka. Creed stále koukal z okna, potom se otočil a odešel. Tor zůstal sám se Serandamancketalem.
O chvíli později byl už Tor zpátky ve svém Objeviteli. Přepravní zařízení z Mandalaje už bylo namontované a samotný pirátský stíhač byl zaparkovaný ve skladu. Serandamancketal souhlasil, že tam může zůstat, jak dlouho bude Tor potřebovat. Řeči o koupení stanice ho dovedly k tomu, že si ze zvědavosti prostudoval nabídku loděnic v Argon Prime a Hranici království, kde měl umístěné satelity.
Sweety řídila provoz všech náklaďáků. Fenagalasovi se podařilo získal několik kontraktů. V této chvíli mladý Teladi parkoval ve Sluneční elektrárně eta v sektoru Královnin prostor a užíval si dlouho odkládaný odpočinek.
Ačkoliv štíty na Vzpěrači zůstaly stejné, nákladový prostor byl již rozšířen na maximum. Vzpěrače i Delfína řídili androidi a tak pracovali neúnavně mnoho hodin, po celou dobu, co byl Tor pryč. Částka na jeho kontě se téměř dotýkala hodnoty jeden milion kreditů. Víc, než kolik se mu kdy snilo. Za normální situace by byl nadšený, ale teď ho trápily jiné věci.
Potichu seděl a přemítal v jemném hučení vnitřních systémů lodě. Většinu svého života chtěl být obchodníkem, aby viděl kus vesmíru a nasbíral dost kreditů na koupení stanice. Po posledních událostech se ale jeho sen zdál být obyčejný. Vesmír je mnohem více vzrušující a nebezpečný, než vypadal zpočátku. Jeho zkušenosti mu napověděly, že je na špatné cestě. Jdou po něm Bloodheartové a to jeho život jenom zkomplikuje. Nápad se základnou odkud by mohl operovat se mu líbil. A přemýšlel taky nad Creedovou poznámkou a rozhodně v sobě neviděl druhého Carana Beligna.
"Sweety, vyžádej si povolení k odletu a leť do Hranice království!"
Tím, že jeho lodě obchodovaly v Boronském prostoru, získal si jejich důvěru a pověst jako mírumilovný obchodník. A to i přesto, že osobně přes Boronský prostor jen krátce proletěl. Než doletí do Hranice království, vydělá ještě víc kreditů a získá čas a odstup od Bloodheartů, což mu vyhovovalo. Zároveň se může poohlédnout po Piraňi, kterou mu Creed doporučil.
Cesta z neutrálních sektorů do Prezidentova konce byla krátká. Tor seděl opřený a pozoroval stanice jak se přibližují a potom mizí za lodí. Sweety ho informovala o činnosti obchodních lodí. Fenagalas byl stále na stanici.
Proletěl do Domova světla, pořád seděl a jen se kochal výhledem, když Sweety oznámila, "Zachytávám nouzové volání. Argonský Vzpěrač pod palbou, je poblíž brány do Rudného pásu."
"Zaměř to plavidlo." Přikázal Tor.
Jakmile se směrový ukazatel k cíli zobrazil na průhledovém displeji, stočil Tor Objevitele a už v plné rychlosti spěchal k náklaďáku napadenému dvěma Mandalaji a větším Orinocem.
"Letím na pomoc." Zavolal Tor pilotovi nákladní lodě.
"Rozumím. Nevím, jak dlouho to ještě vydržím." Strach pilota náklaďáku se odrážel v jeho hlase.
V komunikačním kanále se ozval další hlas, "Tady Policejní hlídka sektoru, letíme vám na pomoc! Pilote Objevitele, než dorazíme, udělejte co je ve vašich silách!"
"Sweety zaměř nejbližšího piráta!"
"Mandalaj zaměřen!" Potvrdila Sweety a na průhledovém displeji se útočící loď označila červeně.
Přiblížil se a při průletu trefil Mandalaje několika střelami. V komunikaci se ozvalo několik rychlých zpráv. Tor se otočil a pokusil se dostat za loď, vyhnul se přitom střelám, mizícím do prázdna.
Tor chytil zásahy od druhého Mandalaje, které zatřásly jeho lodí, přidal rychlost a uletěl. Potřeboval zabavit Orinoco, než úplně zničí náklaďák. Prosmekl se kolem a přikázal Sweety, aby ho zaměřila.
Stočil loď dolů a proletěl spirálou mezi dvěma Mandalaji. Když prolétal kolem pirátské lodi vypálil na ni přesnou dávku. Tor viděl, jak se otřásala při zásazích a vzápětí sama zahájila palbu na něho. Salva zelené plazmy mizela ve vesmíru. Teď upoutal pozornost všech tří pirátských lodí.
"Sweety, zaměř nejbližšího Mandalaje." Vyhrkl příkaz.
"Cíl zaměřen!" Informovala ho Sweety.
Tor citlivě odhadnul správnou chvíli a zahájil palbu. Nepřátelská loď se chvěla pod těžkými zásahy a její štíty klesly nebezpečně nízko. Potom se však najednou Torova loď začala sama otřásat, chycena do křížové palby druhého Mandalaje a Orinoca. Dvě konzoly před ním vybuchly v krátký ohňostroj jisker.
"Sweety!" Vykřikl.
Žádná odpověď.
Loď zlenivěla, všude blikaly červené světla a kabinou se ozývaly alarmy.
"Sweety!" Křikl znova a vytáhl loď směrem nahoru, ovládání šlo ztuha, průhledový displej byl prázdný a počítač pořád neodpovídal. Najednou si uvědomil ostrou pálivou bolest v pravém rameni, Tor se soustředil na úhybné manévry.
"Tady Policejní hlídka sektoru! Pilote drž se, útočíme na pirátskou loď."
Uběhla chvilka. Pilot náklaďáku byl první, kdo se ozval, "Děkuji ti pilote, je po pirátech."
Tor se uvolnil a potom se podíval dolů. Viděl, že jeho tričko je celé rudé od krve. Zalila ho bolest a propadal se do šoku. Rozostřoval se mu zrak, jeho dech byl povrchní a rychlý. Začal upadat do bezvědomí, ale ještě všimnul si přicházející zprávy, když s námahou pootevřel oči.
"Tady je velitel policejní letky Qanak, pilote, děkuji ti za pomoc."
Krátká pauza, "Pilote, jestli jsi v pořádku, prosím, odpověz!"
Další pauza, "Pilote, prosím, odpověz!"
Komunikace však nadále mlčela. Do panujícího ticha zazněl zoufalý ostrý výkřik, "Pilote!"
Rychle ho následovalo, "Vypadá to, že tady máme nebezpečnou situaci, chlapci, neřízená loď, pilot neodpovídá na výzvy. Předpokládaná srážka s Továrnou na kvantové trubice za méně než pět minut."
Caran vysadil Tris na její mateřské lodi. Vysvětlení velícímu důstojníkovi, jak přišla o svou loď nechal na ní. Zaměstnávali ho teď jiné starosti. Blížící se objekt měl teď nejvyšší prioritu. Otevřel komunikační kanál a spojil se s svým velitelstvím.
"Menhalde, co je nového s blížícím se objektem?"
"Pane, nezměnil směr ani rychlost!"
Caran se soustředil na bránu, která se před ním zvětšovala. "Jaké lodě třídy Titan máme v sektorech Vrch Aladna, Osvícení, Montalaar a okolí?"
"Hledám." Po krátké pauze. "Gallators Fate je právě v Osvícení, dělají menší opravy."
"Výborně, kdo tam velí?" Caran zapnul trysky zpětného chodu, aby zastavil X-perimentální raketoplán.
"Admirál Ottal. Pane, máme novinky z AIC, brzdící prstence mají připravené k naložení do Roamera. Právě provedli testy v terénu. Přivezou jich maximum, co budou schopni vyrobit. Co chcete, abych jim řekl?"
"Řekni jim, že je čeká skok do sektoru Dannova šance. Ale ať s tím počkají na pokyn. Musíme nejdříve ten sektor zabezpečit, než budou moci rozmístit prstence." Caran pohlédl na staršího důstojníka na holo displeji.
"Dannova šance! Splitové nás nebudou mít rádi, když uvidí, že posíláme Titána přes nezabrané sektory. Dokonce i Paranidský Nejvyšší kněz to může považovat za vojenský útok." V Menhaldově hlase byly znát zřetelné obavy. "Neměli bychom raději poslat Baltock Victory přes Prezidentův konec, pane? To by mohlo být méně nápadné."
"Ne, trasa by vedla přes Brennanův triumf. Piráti jsou už dost vydráždění i bez dalšího píchání do vosího hnízda. Rozhodně bych nechtěl, aby naše lodě obtěžovali." Caran se nadechl. "Neočekávám, že by se někomu líbilo, co děláme. Zvláště pak pirátským klanům! S Paranidy to nějak dohodnu. Horší to bude se Splity. Připrav pro mě rychlý transport, raketoplán nechám na stanici."
"Nebylo by lehčí skočit přímo do sektoru, pane?"
"Bylo, ale raketoplán potřebuje provést kontrolu. Trochu se s ním bojovalo a nechci riskovat, že mi něco selže v akci!"
"Tak dobře, až dorazíte, bude vás očekávat loď i s pilotem, pane."
Caran vypnul spojení a aktivoval trysky, aby proletěl do Argon Prime. Do servisního doku už to byla jen kratičká cesta. V zabezpečeném oddělení Přistávacího prostoru na něho čekal Objevitel Dvě s pilotem.
"Připraven?" Zeptal se Caran, když vystoupil z X-perimentálního raketoplánu.
"Ano, pane."
"Dobře, tak nás odvez co nejrychleji do Osvícení!"
Vnitřek lodi byl stísněný, ale lépe uspořádaný než v předcházející verzi. Zvýšení rychlosti znamenalo, že zůstal jen velmi malý nákladový prostor. Většinu lodi tvořily motory a podpůrné systémy.
Když opustili servisní dok, spustily motory hluboký hukot. Mířili zpět stejnou cestou, kterou Caran přiletěl před méně než půl hodinou. Riskli průlet Brennanovým triumfem. Piráti se už uklidnili a vrátili se na stanici, venku byla jen malá aktivita.
Za méně než dvě hodiny dorazili k loděnici v sektoru Osvícení.
Masivní trup Gallators Fate spočíval zaparkovaný v obrovské konstrukci loděnice. Zásobovací plavidla proudily do křižníku a ven z něj. Trup lodi byl po stranách propojen s loděnicí množstvím hadic a potrubí.
"Volám Gallators Fate, tady je objevitel SST nula pět D dva, žádám povolení k přistání." Oznámil pilot.
"Povolení k přistání uděleno. Přednostní přistání uděleno. Vítejte na palubě!"
Pilot odpověděl. "Rozumím. Provádím přistání."
Loď byla navedena dovnitř a umístěna mezi stíhači místní letky, zaparkovanými v urovnaných řadách dlouhého, úzkého přistávacího prostoru. Vzduchotěsné dveře se otevřely a přivítal je mladší důstojník.
Salutoval a zvolal, "Vítejte na palubě, pane! Admirál vás očekává v konferenční místnosti, pane!"
Caran se otočil k pilotovi Objevitele, "Pilote, najezte se a odpočiňte si. Dám vám vědět, až vás budu potřebovat."
"Ano, pane!"
Otočil se zpět k mladšímu důstojníkovi, "Veďte mě!"
"Ano, pane!"
Cestou Caran promluvil na důstojníka, "Jste důstojník Henka, mám pravdu?"
"Ano, pane! Ale jak ..."
"Pamatuji si vás z hlášení mise na opětovné získání raket Hornet před dvěma roky." Přerušil ho Caran, "Ve všech směrech nádherná ukázka sólového letu."
"Děkuji, pane." Odpověděl Henka.
Caran se zeptal, "Musí to být velká změna sloužit jako palubní důstojník."
"Ano, pane. Musím připustit, že dny sólového pilota byly více vzrušující. Ale život na můstku může být stejně zajímavý. Výzvy jsou jiné, ale stejně uspokojivé, zvláště když útočíme na Xenony, pane."
"Raději nebuďte tak příliš sebejistý. Xenonské těžké rakety jsou stejně drtivé jako naše Hornety. Dokonce i štíty takovéto lodi jim mohou podlehnout. Titánovi chybí rychlost a obratnost menších lodí."
"Ano, pane."
Došli k výtahu a vyjeli několik poschodí vzhůru, než dorazili na velící patro. Po krátké chůzi přímou chodbou se zastavili před dveřmi konferenční místnosti. Dveře se odsunuly. U stolu už seděl Admirál a několik starších důstojníků. Když vstoupil Caran, jejich hovor utichl. Henka zůstal venku a odešel, jakmile se dveře zavřely.
"Vítejte. Já jsem Admirál Ottal. Prosím, posaďte se." Admirál byl podsaditý muž, šedivý za roky aktivní služby. Měl čistě zastřižený plnovous a tmavé oči, ve kterých se skrývala zkušenost.
U stolu seděli oba jeho zástupci i šéf bezpečnosti.
Caran se posadil, "Pánové nemáme moc času. První část našeho zasedání vyžaduje přítomnost velitele lodi AIC Roamer. Takže pokud nemáte nějaké námitky, rád bych ho připojil do konference."
Ozvalo se nesrozumitelné nespokojené mručení, ale Admirál Ottal souhlasně přikývl.
"Počítači, spoj nás s AIC Roamerem, nacházejícím se právě v sektoru Černé slunce."
Konec kapitoly
Kapitola 13
Kapitola 12 - Nové výzvy
Neuběhla ani hodina a Ganark přistoupil k Feranovi, který si netečně prohlížel poškození v přistávacím prostoru.
"Můj pane, trochu jsem postoupil v pátrání, identifikovali jsme jednoho ze dvou žoldáků z přístaviště a oba piloty, co zaútočili na stanici!"
Feran zvedl ruku, aby ho utišil, "Nech mě hádat." Tvářil se, že přemýšlí, "Uvnitř byl Creed, venku Serandamancketal a Caran Belign!"
"Ano, můj pane, jak ..."
Feran ho přerušil, "Nikdo jiný není dost odvážný, aby provedl takovýto akrobatický kousek. Nikdo jiný by nemohl způsobit tolik škody a uniknout!"
Ganark očekával ve Feranově hlasu více vzteku, ten se ale zřetelně ovládal. Kdyby před ním stál kdokoli jiný, Feranův hněv by se projevil rychlou smrtící odplatou. Jak Feran věděl, Creed byl jiný než ostatní žoldáci. Jeho chladné pohrdání čímkoliv, co se mu postaví do cesty, nutilo i Splity dvakrát si to rozmyslet. Byl stvořen v aréně a neznal strach ani slitování. Všichni Splitové to věděli. A ti, kteří se ho pokusili zabít, ať už z důvodů poctivých či nepoctivých, se nyní ve strachu schovávali a nebo v horším případě jejich zmrzlé tělo putovalo vesmírem. Jedna věc byla jistá, Creed nikdy nezapomínal na své nepřátele a jednoho dne si je všechny najde. To z něho udělalo ceněného poradce. Ten, kdo ho zabije si může získat značné postavení mezi Splity a pirátskými klany.
Caran byl, podle Ferana, méně významný. Ale jeho použití armádou kontrolovaných raket Hornet na zničení laserových věží by nemělo být přehlíženo. Neznamenalo to, že považuje Carana za méně nebezpečného. Jako Argonský agent má široké možnosti a značný vliv na Argonskou armádu. Ale zároveň to činilo jeho chování a reakce více předvídatelné.
"Zjisti mi jméno toho čtvrtého!" Přikázal Feran a odešel.
Stanice měla prostory pro soukromé účely a přilehlé ubikace, používané Creedem, kam zval pouze nejlepší přátele. Luxusní sezení, rozsáhlý bar plný nápojů z téměř celého známého vesmíru. Obsluhující dívky byly chytře a vkusně oblečené. To Tora poněkud překvapilo. Potom co slyšel jakým způsobem se spolu Creed a Serandamancketal baví, očekával spoře oděné servírky.
Bylo zřejmé, že Creed má v sobě jakýsi hlubší smysl pro čest, pevné osobní pravidla chování, když byl na stanici. Dívky nebyly otrokyně a byly placené za zajišťování pití a jídla. Cokoliv dalšího by chtěly nabídnout byla jejich osobní záležitost, ale platilo tam jednoduché pravidlo, že dívky samotné nejsou součástí zábavy a jsou slušně oblečené. I přesto byly důkladně vybrané a byly, jak musel Tor připustit, velmi atraktivní, což nutilo jeho fantazii pracovat přesčas.
Co dávalo Creedovi na stanici takový vliv? Tor zjistil, že byl tichým společníkem s polovičním vlastnictvím. To mu poskytovalo místo, které mohl nazývat domovem, zabezpečené před piráty a Splitskými lovci odměn. Přistávací prostor stanice obsahoval značné množství stíhačů třídy M3, mnohokrát víc než tři povolené rasami, a několik letek stíhačů M4 jako rozšířená obrana.
Tor se vyplazil ze svého pokoje mnoho hodin potom, co skončila oslava. Večírek se ukázal být velmi zábavným.
Jedli a pili několik hodin. Tris odpadla a ležela na pohovce a co si Tor pamatoval, pořád tam byla. Nepochopil, jak ostatní dokázali tolik vypít, ale byl seznámen s Paranidským pravidlem plné sklenice. Kdykoliv byla sklenice vypitá do poloviny a míň, byla opět doplněná. Aby dal piják hostiteli znamení, že už má dost vypito, musel vypít celou sklenici najednou. Když byla sklenice ponechána plná, potom hostitel usoudil, že pijákovi nápoj nechutná a dodal jiný. Tor si nepamatoval, kolikrát mu dolili nedopitou sklenici nebo kolikrát mu vyměnili pití, ale nikdy ji nezvládl vypít najednou. V nějakém okamžiku, krátce po zpívání písně Teladského bručouna, k pobavení všech servírek, jeho vzpomínky končily.
Narazil na strážce a ti Tora navedli zpět do privátní části stanice, kde potkal Carana a Creeda, kteří už snídali.
Creed na něho pohlédl, "Takže náš mladý bavič je pořád ještě naživu. Pojď s námi posnídat!"
"Myslím, že snídani vynechám!" Torovi se zvedal žaludek, když ucítil jídlo.
Creed lusknul prsty, "Doneste mému příteli napravovací mix."
Jedna ze servírek odešla a vrátila se se sklenicí divně vypadající tekutiny. Podala ji Torovi a přátelsky se usmála.
"Děkuji, ale já ne..."
"Vypij to mladíku!" Přikázal Creed jasně autoritativním hlasem.
Tor tedy vzal sklenici a prohlédl si ji. Cítil na sobě pohled Creeda, tak ji vypil.
"Nebylo to tak hrozné, co?"
Torovo tělo vysílalo do mozku smíšené informace, pokoj se několikrát rozostřil a zase zaostřil, ale pocit nevolnosti náhle zmizel, i když kocovina zůstala.
"Myslím, že bych mohl zvládnout nějaké jídlo." Pronesl potichu.
"Výborně, mladíku!" Poznamenal Creed a otočil se zpět ke Caranovi, "V tom prostoru jsou tři piloti, o kterých vím, ale musím to ještě zkontrolovat. Takže chceš pouze průzkum sektoru?"
"Zatím, ačkoliv možná budeme potřebovat proskenovat některé velké asteroidy."
Creed rychle dodal, "To nezní moc složitě. Ale co se stane, když najdeme, co hledáš?"
"Ze zřejmých důvodů doufám, že ne! A to je taky důvod, proč se obracím na žoldáky, namísto spojenců."
Tor cítil, že by raději neměl být příliš zvědavý a začal se věnovat jídlu, které mu přinesli.
"A co ty Tore, vrátíš se k obchodování po všech těch dobrodružstvích?" Zeptal se Creed.
Tor jen přikývnul, nechtěl mluvit s plnou pusou.
Creed na něho pohlédl a Caran dodal, "Potom ti radím, pořiď si lepšího stíhače! Loď co máš je sice rychlá, ale když tě Bloodheartové překvapí, tvoje štíty nevydrží dost dlouho, abys stihl zrychlit a uletět jim."
Tor dožvýkal a polkl sousto, "Jakou loď mi doporučíte?"
"Máš papíry na třídu M4, takže si můžeš vybrat mezi Boronskou Piraňou a poslední verzí Paranidského Poseidona. Zapomněl jsem jeho poslední Argonské pojmenování, už jste ho přejmenovali?" Creed obrátil svůj pohled na Carana.
Caran zavrtěl hlavou, protože zrovna kousal sousto své snídaně.
Creed opět pohlédl na Tora, "Hmmm, obě jsou svižné a mají slušné štíty a zbraně."
"Opravdu si myslíš, že po mě půjdou?" Torova nálada rychle poklesla.
Creed se rozesmál, "Mají tvou tvář natočenou bezpečnostními kamerami, je jen otázka času, než si k ní přidají i jméno!"
Caran přikývl a dodal, "Má pravdu! Pomáhal jsi při záchraně. Podle mých zpráv zatím neznají tvé jméno, jen vědí, že pomáhal nějaký civilista."
Vešel Serandamancketal ve zmačkaných šatech, zabručel pozdrav a zhroutil se do sedačky. Rozhlédl se kolem a zabručel, "Carane, máš zprávu na zabezpečené lince, modrý kód."
Caran vzhlédl a vytáhl svůj zápisník, připojil ho ke konzole a naťukal kód, neznepokojoval se přítomností ostatních, "Tady je Caran!"
"Pane, právě jsme dostali zprávu ze špionážní sondy hluboko ve vesmíru v sektoru Dannova šance. Před několika minutami zachytila neidentifikovaný předmět dvě stě milionů kilometrů daleko. Může to být Xenonská sonda hlubokého vesmíru pohybující se rychlostí dva tisíce kilometrů za sekundu."
"Zakreslili jste její trasu?"
"První odhady ukazují, že proletí branou do Brennanova triumfu a zmizí opět v hlubokém vesmíru." Odpověděl agent.
"A my nemáme nic, co by ji mohlo zastavit?"
"Mimo to, že bychom ji do cesty přitáhli asteroid nebo planetu, ne. V jakékoliv lodi i s plnými štíty by lehce prorazila díru."
"AIC vyvíjí sadu tlumících prstenců na zpomalování rychle se pohybujících objektů. Spojte se s nimi a zjistěte, jestli jsou už připraveni na testy v terénu a mohou nějaké rozmístit." Přikázal Caran.
"Ano, pane. Něco dalšího, pane?" Zeptal se ještě agent.
"Informujte mě o postupu!" Caran vypnul spojení.
"Je to vážné?" Poznamenal Creed.
"Možná ne. Jestli je to sonda hlubokého vesmíru, mohla být vypuštěna před několika Wozurami a nebo stovkami Jazur."
"A víc by tě trápila ta mladší, že!" Řekl Creed netečně.
"Jde o to, že poslední Xenonská sonda proletěla těmito sektory před dvaceti Jazurami na konci Velké Války. Občas zpozorujeme sondu v okrajových sektorech, ale nikdy se nepohybuje takovou rychlostí a obvykle cestuje jen přes jeden sektor." Caran se odmlčel a uspořádal si myšlenky. "Mnohem víc znepokojující je, že jsme ji zachytili na tak obrovskou vzdálenost. Nemáme nic, s čím bychom ji porovnali, abychom zjistili, co to vlastně je a jak je to velké. Ale když jsme to zachytili na vzdálenost dvou set milionů kilometrů, musí to mít obrovskou energetickou signaturu."
"Takže to ani nemusí být sonda!" Poznamenal Creed pomalu a opatrně.
"Pokud je to sonda, nepotřebuje to zpomalovat!" Podotkl Caran.
"Takže máme přibližně Tazuru, než to proletí kolem vaší špionážní sondy." Mumlal Serandamancketal.
"Potom uvidíme, co to vlastně má tak moc naspěch!" Dodal Creed.
"Existuje vztah mezi energií, hmotou a rychlostí. Ten objekt bude mít hodně energie díky své rychlosti, takže může být relativně malý, klidně by to mohla být sonda. Ale já tady nemám data z našich družic, takže je zbytečné, abych o něčem spekuloval." Reagoval Caran.
"Známe základy dynamiky. Otázka zní, budeme se chtít motat kolem, abychom zjistili výsledek?" Zeptal se Serandamancketal.
"Dám vám vědět." Odpověděl Caran.
Do místnosti zabloudila Tris. Pohybovala se pomalu a bez nadšení. Byla bledá a zjevně měla problém držet se rovně.
"Napravovací mix!" Zavolali souběžně Creed i Serandamancketal.
Celá skupinka chvíli mlčela, potom se ozval Tor, "Co bude dál?"
Caran odpověděl, "Já vezmu Tris zpátky na Baltock Victory a doufám, že nebude celému vesmíru vyprávět, co se jí přihodilo. Ty se vrátíš k obchodování."
"A co Bloodheartové?" Zeptal se Tor, obrátil hovor na to, co ho nejvíc trápilo.
"Budou se chtít pomstít." Odpověděl Serandamancketal.
"Což je důvod, proč chceš lepší loď." Dodal Creed, "Nebo si koupit stanici."
Caran zvedl sklenici s džusem, "Na stanici dnes potřebuješ povolení."
Creed přikývl, "Taky jsem slyšel. Jestli jsou moje informace správné, jen podání žádosti stojí padesát tisíc. Ale ty toho mladíka znáš, můžeš se za něho zaručit?"
Caran neodpověděl, ale lehce přikývl.
"Tak podporu už máš. Továrnu umísti do Bariéry a hned máš i křižník, co ti pomůže hlídat tvé zájmy." Dodal Creed nadšeně.
Tor se podíval nahoru na strop, předkupním právem se Caranovi ještě víc zaváže.
"Naneštěstí zakoupení stanice není ta nejtěžší část. Najít místo, kam ji můžeš umístit je těžší a bude tě to stát hodně kreditů a vyjednávání. Potom musíš pořídit náklaďáky, které budou stanici zásobovat a stíhače na obranu. Někdo z konkurence si může zaplatit žoldáky nebo piráty a ti zničí stanici ještě během její stavby." poznamenal Caran. "Samozřejmě si budeš chtít najmout ty nejlepší piloty stíhačů! Jako vlastník stanice musíš přilákat lidi, kteří pro tebe budou pracovat. Taky musíš zajistit, aby chtěli zůstat, což znamená dobře zásobované obchody, bary, a další vybavení."
Tris seděla u stolu a dopíjela svůj nápoj, jídlu se raději vyhnula.
"Najez se slečinko, pomůže ti to dát se dohromady." Poznamenal tiše Serandamancketal.
"Nemyslím si, že bych to zvládla." Zachraptěla Tris.
Serandamancketal s porozuměním pokýval hlavou.
Creed zareagoval na Caranovu řeč, "Nezastrašuj toho mladíka. Já vidím, jak úplně hoří pro myšlenku vlastnit stanici."
"Očekávám, že mu pomůžeš sehnat ty správné piloty." Caran tázavě zdvihl obočí a podíval se na Creeda.
"Když mě požádá a nabídne slušnou cenu." Odpověděl Creed s úsměvem.
"V kostce Tore, až budeš mít deset milionů, přemýšlej o stavbě stanice." Uzavřel téma Serandamancketal.
Po další hodině diskuze nadešel čas, aby se skupina rozešla. Caran a Tris odešli první. Zbylí tři je sledovali oknem s výhledem do vesmíru. Tor se otočil na Creeda, "Je čas, abych odešel i já. Děkuji za pomoc."
Creed přikývnul a Serandamancketal řekl, "Proto jsme tady, když budeš něco potřebovat, volej mě, ne Creeda."
"Ty víš, že ses toho raději neměl účastnit." Creed se díval vážně.
"Asi to samé neplatí i pro tebe, ale kdybych já řekl Caranovi 'Ne', klidně by mi prořízl hrdlo." Odpověděl Tor.
Creed vyhlédl z okna a řekl potichu, "Kdyby jsi řekl 'Ne', Caran by tě nenutil jít! Ne do takovéto mise. Mimochodem, jestli jsem tomu dobře rozuměl, nikdy tě o to ani nežádal, pouze předpokládal, že chceš jít."
Tor zamyšleně stál, kocovina se už ztrácela a události posledních dní začaly vypadat jasněji.
"Zmínil se, žes to udělal, abys oplatil záchranu života."
Tor jednou kývnul a Creed viděl jeho odraz v okně.
"Udělal jsi první krok, zvolil sis stranu, na které bojuješ. Jednoho dne z tebe bude nebezpečný muž Tore, snad dokonce stejně nebezpečný jako Caran. Mám zvláštní pocit, že se spolu znova potkáme, ať už na stejné nebo opačné straně, kdo ví. Tak zatím hodně štěstí." Řekl Creed.
Tor se přestal dívat ven a pohlédl na žoldáka. Creed stále koukal z okna, potom se otočil a odešel. Tor zůstal sám se Serandamancketalem.
O chvíli později byl už Tor zpátky ve svém Objeviteli. Přepravní zařízení z Mandalaje už bylo namontované a samotný pirátský stíhač byl zaparkovaný ve skladu. Serandamancketal souhlasil, že tam může zůstat, jak dlouho bude Tor potřebovat. Řeči o koupení stanice ho dovedly k tomu, že si ze zvědavosti prostudoval nabídku loděnic v Argon Prime a Hranici království, kde měl umístěné satelity.
Sweety řídila provoz všech náklaďáků. Fenagalasovi se podařilo získal několik kontraktů. V této chvíli mladý Teladi parkoval ve Sluneční elektrárně eta v sektoru Královnin prostor a užíval si dlouho odkládaný odpočinek.
Ačkoliv štíty na Vzpěrači zůstaly stejné, nákladový prostor byl již rozšířen na maximum. Vzpěrače i Delfína řídili androidi a tak pracovali neúnavně mnoho hodin, po celou dobu, co byl Tor pryč. Částka na jeho kontě se téměř dotýkala hodnoty jeden milion kreditů. Víc, než kolik se mu kdy snilo. Za normální situace by byl nadšený, ale teď ho trápily jiné věci.
Potichu seděl a přemítal v jemném hučení vnitřních systémů lodě. Většinu svého života chtěl být obchodníkem, aby viděl kus vesmíru a nasbíral dost kreditů na koupení stanice. Po posledních událostech se ale jeho sen zdál být obyčejný. Vesmír je mnohem více vzrušující a nebezpečný, než vypadal zpočátku. Jeho zkušenosti mu napověděly, že je na špatné cestě. Jdou po něm Bloodheartové a to jeho život jenom zkomplikuje. Nápad se základnou odkud by mohl operovat se mu líbil. A přemýšlel taky nad Creedovou poznámkou a rozhodně v sobě neviděl druhého Carana Beligna.
"Sweety, vyžádej si povolení k odletu a leť do Hranice království!"
Tím, že jeho lodě obchodovaly v Boronském prostoru, získal si jejich důvěru a pověst jako mírumilovný obchodník. A to i přesto, že osobně přes Boronský prostor jen krátce proletěl. Než doletí do Hranice království, vydělá ještě víc kreditů a získá čas a odstup od Bloodheartů, což mu vyhovovalo. Zároveň se může poohlédnout po Piraňi, kterou mu Creed doporučil.
Cesta z neutrálních sektorů do Prezidentova konce byla krátká. Tor seděl opřený a pozoroval stanice jak se přibližují a potom mizí za lodí. Sweety ho informovala o činnosti obchodních lodí. Fenagalas byl stále na stanici.
Proletěl do Domova světla, pořád seděl a jen se kochal výhledem, když Sweety oznámila, "Zachytávám nouzové volání. Argonský Vzpěrač pod palbou, je poblíž brány do Rudného pásu."
"Zaměř to plavidlo." Přikázal Tor.
Jakmile se směrový ukazatel k cíli zobrazil na průhledovém displeji, stočil Tor Objevitele a už v plné rychlosti spěchal k náklaďáku napadenému dvěma Mandalaji a větším Orinocem.
"Letím na pomoc." Zavolal Tor pilotovi nákladní lodě.
"Rozumím. Nevím, jak dlouho to ještě vydržím." Strach pilota náklaďáku se odrážel v jeho hlase.
V komunikačním kanále se ozval další hlas, "Tady Policejní hlídka sektoru, letíme vám na pomoc! Pilote Objevitele, než dorazíme, udělejte co je ve vašich silách!"
"Sweety zaměř nejbližšího piráta!"
"Mandalaj zaměřen!" Potvrdila Sweety a na průhledovém displeji se útočící loď označila červeně.
Přiblížil se a při průletu trefil Mandalaje několika střelami. V komunikaci se ozvalo několik rychlých zpráv. Tor se otočil a pokusil se dostat za loď, vyhnul se přitom střelám, mizícím do prázdna.
Tor chytil zásahy od druhého Mandalaje, které zatřásly jeho lodí, přidal rychlost a uletěl. Potřeboval zabavit Orinoco, než úplně zničí náklaďák. Prosmekl se kolem a přikázal Sweety, aby ho zaměřila.
Stočil loď dolů a proletěl spirálou mezi dvěma Mandalaji. Když prolétal kolem pirátské lodi vypálil na ni přesnou dávku. Tor viděl, jak se otřásala při zásazích a vzápětí sama zahájila palbu na něho. Salva zelené plazmy mizela ve vesmíru. Teď upoutal pozornost všech tří pirátských lodí.
"Sweety, zaměř nejbližšího Mandalaje." Vyhrkl příkaz.
"Cíl zaměřen!" Informovala ho Sweety.
Tor citlivě odhadnul správnou chvíli a zahájil palbu. Nepřátelská loď se chvěla pod těžkými zásahy a její štíty klesly nebezpečně nízko. Potom se však najednou Torova loď začala sama otřásat, chycena do křížové palby druhého Mandalaje a Orinoca. Dvě konzoly před ním vybuchly v krátký ohňostroj jisker.
"Sweety!" Vykřikl.
Žádná odpověď.
Loď zlenivěla, všude blikaly červené světla a kabinou se ozývaly alarmy.
"Sweety!" Křikl znova a vytáhl loď směrem nahoru, ovládání šlo ztuha, průhledový displej byl prázdný a počítač pořád neodpovídal. Najednou si uvědomil ostrou pálivou bolest v pravém rameni, Tor se soustředil na úhybné manévry.
"Tady Policejní hlídka sektoru! Pilote drž se, útočíme na pirátskou loď."
Uběhla chvilka. Pilot náklaďáku byl první, kdo se ozval, "Děkuji ti pilote, je po pirátech."
Tor se uvolnil a potom se podíval dolů. Viděl, že jeho tričko je celé rudé od krve. Zalila ho bolest a propadal se do šoku. Rozostřoval se mu zrak, jeho dech byl povrchní a rychlý. Začal upadat do bezvědomí, ale ještě všimnul si přicházející zprávy, když s námahou pootevřel oči.
"Tady je velitel policejní letky Qanak, pilote, děkuji ti za pomoc."
Krátká pauza, "Pilote, jestli jsi v pořádku, prosím, odpověz!"
Další pauza, "Pilote, prosím, odpověz!"
Komunikace však nadále mlčela. Do panujícího ticha zazněl zoufalý ostrý výkřik, "Pilote!"
Rychle ho následovalo, "Vypadá to, že tady máme nebezpečnou situaci, chlapci, neřízená loď, pilot neodpovídá na výzvy. Předpokládaná srážka s Továrnou na kvantové trubice za méně než pět minut."
Caran vysadil Tris na její mateřské lodi. Vysvětlení velícímu důstojníkovi, jak přišla o svou loď nechal na ní. Zaměstnávali ho teď jiné starosti. Blížící se objekt měl teď nejvyšší prioritu. Otevřel komunikační kanál a spojil se s svým velitelstvím.
"Menhalde, co je nového s blížícím se objektem?"
"Pane, nezměnil směr ani rychlost!"
Caran se soustředil na bránu, která se před ním zvětšovala. "Jaké lodě třídy Titan máme v sektorech Vrch Aladna, Osvícení, Montalaar a okolí?"
"Hledám." Po krátké pauze. "Gallators Fate je právě v Osvícení, dělají menší opravy."
"Výborně, kdo tam velí?" Caran zapnul trysky zpětného chodu, aby zastavil X-perimentální raketoplán.
"Admirál Ottal. Pane, máme novinky z AIC, brzdící prstence mají připravené k naložení do Roamera. Právě provedli testy v terénu. Přivezou jich maximum, co budou schopni vyrobit. Co chcete, abych jim řekl?"
"Řekni jim, že je čeká skok do sektoru Dannova šance. Ale ať s tím počkají na pokyn. Musíme nejdříve ten sektor zabezpečit, než budou moci rozmístit prstence." Caran pohlédl na staršího důstojníka na holo displeji.
"Dannova šance! Splitové nás nebudou mít rádi, když uvidí, že posíláme Titána přes nezabrané sektory. Dokonce i Paranidský Nejvyšší kněz to může považovat za vojenský útok." V Menhaldově hlase byly znát zřetelné obavy. "Neměli bychom raději poslat Baltock Victory přes Prezidentův konec, pane? To by mohlo být méně nápadné."
"Ne, trasa by vedla přes Brennanův triumf. Piráti jsou už dost vydráždění i bez dalšího píchání do vosího hnízda. Rozhodně bych nechtěl, aby naše lodě obtěžovali." Caran se nadechl. "Neočekávám, že by se někomu líbilo, co děláme. Zvláště pak pirátským klanům! S Paranidy to nějak dohodnu. Horší to bude se Splity. Připrav pro mě rychlý transport, raketoplán nechám na stanici."
"Nebylo by lehčí skočit přímo do sektoru, pane?"
"Bylo, ale raketoplán potřebuje provést kontrolu. Trochu se s ním bojovalo a nechci riskovat, že mi něco selže v akci!"
"Tak dobře, až dorazíte, bude vás očekávat loď i s pilotem, pane."
Caran vypnul spojení a aktivoval trysky, aby proletěl do Argon Prime. Do servisního doku už to byla jen kratičká cesta. V zabezpečeném oddělení Přistávacího prostoru na něho čekal Objevitel Dvě s pilotem.
"Připraven?" Zeptal se Caran, když vystoupil z X-perimentálního raketoplánu.
"Ano, pane."
"Dobře, tak nás odvez co nejrychleji do Osvícení!"
Vnitřek lodi byl stísněný, ale lépe uspořádaný než v předcházející verzi. Zvýšení rychlosti znamenalo, že zůstal jen velmi malý nákladový prostor. Většinu lodi tvořily motory a podpůrné systémy.
Když opustili servisní dok, spustily motory hluboký hukot. Mířili zpět stejnou cestou, kterou Caran přiletěl před méně než půl hodinou. Riskli průlet Brennanovým triumfem. Piráti se už uklidnili a vrátili se na stanici, venku byla jen malá aktivita.
Za méně než dvě hodiny dorazili k loděnici v sektoru Osvícení.
Masivní trup Gallators Fate spočíval zaparkovaný v obrovské konstrukci loděnice. Zásobovací plavidla proudily do křižníku a ven z něj. Trup lodi byl po stranách propojen s loděnicí množstvím hadic a potrubí.
"Volám Gallators Fate, tady je objevitel SST nula pět D dva, žádám povolení k přistání." Oznámil pilot.
"Povolení k přistání uděleno. Přednostní přistání uděleno. Vítejte na palubě!"
Pilot odpověděl. "Rozumím. Provádím přistání."
Loď byla navedena dovnitř a umístěna mezi stíhači místní letky, zaparkovanými v urovnaných řadách dlouhého, úzkého přistávacího prostoru. Vzduchotěsné dveře se otevřely a přivítal je mladší důstojník.
Salutoval a zvolal, "Vítejte na palubě, pane! Admirál vás očekává v konferenční místnosti, pane!"
Caran se otočil k pilotovi Objevitele, "Pilote, najezte se a odpočiňte si. Dám vám vědět, až vás budu potřebovat."
"Ano, pane!"
Otočil se zpět k mladšímu důstojníkovi, "Veďte mě!"
"Ano, pane!"
Cestou Caran promluvil na důstojníka, "Jste důstojník Henka, mám pravdu?"
"Ano, pane! Ale jak ..."
"Pamatuji si vás z hlášení mise na opětovné získání raket Hornet před dvěma roky." Přerušil ho Caran, "Ve všech směrech nádherná ukázka sólového letu."
"Děkuji, pane." Odpověděl Henka.
Caran se zeptal, "Musí to být velká změna sloužit jako palubní důstojník."
"Ano, pane. Musím připustit, že dny sólového pilota byly více vzrušující. Ale život na můstku může být stejně zajímavý. Výzvy jsou jiné, ale stejně uspokojivé, zvláště když útočíme na Xenony, pane."
"Raději nebuďte tak příliš sebejistý. Xenonské těžké rakety jsou stejně drtivé jako naše Hornety. Dokonce i štíty takovéto lodi jim mohou podlehnout. Titánovi chybí rychlost a obratnost menších lodí."
"Ano, pane."
Došli k výtahu a vyjeli několik poschodí vzhůru, než dorazili na velící patro. Po krátké chůzi přímou chodbou se zastavili před dveřmi konferenční místnosti. Dveře se odsunuly. U stolu už seděl Admirál a několik starších důstojníků. Když vstoupil Caran, jejich hovor utichl. Henka zůstal venku a odešel, jakmile se dveře zavřely.
"Vítejte. Já jsem Admirál Ottal. Prosím, posaďte se." Admirál byl podsaditý muž, šedivý za roky aktivní služby. Měl čistě zastřižený plnovous a tmavé oči, ve kterých se skrývala zkušenost.
U stolu seděli oba jeho zástupci i šéf bezpečnosti.
Caran se posadil, "Pánové nemáme moc času. První část našeho zasedání vyžaduje přítomnost velitele lodi AIC Roamer. Takže pokud nemáte nějaké námitky, rád bych ho připojil do konference."
Ozvalo se nesrozumitelné nespokojené mručení, ale Admirál Ottal souhlasně přikývl.
"Počítači, spoj nás s AIC Roamerem, nacházejícím se právě v sektoru Černé slunce."
Konec kapitoly